Článek
Podle řady odhadů z konce loňského roku už počet lidí, kteří zemřeli v důsledku vystavení toxickým látkám z trosek budov, přesáhl počet úmrtí při samotných útocích, píše zpravodajský web BBC. Na místě po útocích z 11. září 2001 zasahovalo celkem až 80 000 lidí. Vzduchem létaly částečky dioxinů, betonu, azbestu, olova a dalších karcinogenních látek, což u těchto osob zvýšilo riziko onemocnění.
Rakovina byla dosud nejagresivnější nemocí. Nový výzkum ale naznačuje, že u zasahujících osob, které byly na scéně první, je výrazně vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění.
K dnešnímu dni zemřelo na nemoci související s 11. zářím 241 členů newyorské policie (NYPD) – ve srovnání s 23 zabitými v den samotného útoku na Světové obchodní centrum. Za 18 let od 11. září 2001 tedy zahynulo zhruba 10krát víc policistů, než kolik jich zemřelo v den teroristického útoku.
„Nešťastné je, že toto číslo stále roste,“ řekl pro ABC News náměstek komisaře NYPD Robert Ganley. „Rve mi to srdce. Je to velmi smutné. Pro naše oddělení je to smutné. Je smutné, že za sebou zanechali truchlící rodiny.“
Pro hasičský sbor bylo posledních 18 let stejně zničujících. Jen od posledního výročí zemřelo na nemoci související s 11. zářím 22 členů newyorského hasičského sboru (FDNY). V pátek odpoledne budou jejich jména přidána k pamětní zdi Světového obchodního centra. K dnešnímu dni zemřelo na nemoci související s jejich službou 11. září nebo bezprostředně po něm 202 členů FDNY. Při samotném útoku zemřelo 343 členů.
Rest in peace, firefighters Richard Driscoll and Kevin Nolan.
— Mayor Bill de Blasio (@NYCMayor) July 18, 2019
200 members of the FDNY have now succumbed to WTC-related illness. They didn’t hesitate to run into danger. They stayed until the work was done.
The Senate MUST fully fund the 9/11 Victim Compensation Fund. pic.twitter.com/pHTif6PwCL
Vědci z univerzity Yeshiva mezitím poprvé spojili silné vystavení prachu ze Světového obchodního centra z 11. září s dlouhodobým rizikem kardiovaskulárních chorob.
Podle nové studie zveřejněné v lékařském časopise JAMA Network Open měli hasiči, kteří byli první na scéně, o 44 % vyšší pravděpodobnost vzniku kardiovaskulárních chorob než hasiči, kteří dorazili až další den.
„Zvýšení rizika bylo významné, a to i při zohlednění známých rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění, jako je věk, hypertenze, zvýšený cholesterol, diabetes a kouření,“ uvedl vedoucí studie David J. Prezant, profesor medicíny a hlavní lékař FDNY.
Doba, po kterou hasiči pracovali v místě katastrofy, rovněž souvisí s vyšším výskytem kardiovaskulárních chorob. U těch, kteří v troskách pracovali déle než šest měsíců, byla o 30 % vyšší pravděpodobnost srdečního infarktu nebo mrtvice.
We honor and remember the thousands of lives we lost 18 years ago today. The ones who left for work and never came home. The ones who answered the call and ran into danger without looking back.
— City of New York (@nycgov) September 11, 2019
New York City will #NeverForget their sacrifice. pic.twitter.com/yi9MKzJ8di
„Přestože výsledky nejsou zcela přesvědčivé, ukazují, že kardiovaskulární zdravotní potíže by měly být přidány do seznamu nemocí z 11. září. Na ty se vztahuje federální zákon, který prvním zasahujícím osobám poskytuje odškodnění,“ uvedl Prezant.
Fond pro odškodnění obětí 11. září vznikl krátce po teroristickém útoku, aby pomohl jednotlivcům, kteří utrpěli fyzickou újmu, i rodinným příslušníkům osob zabitých při útocích. O finanční prostředky na odškodnění nemocných, dalších pozůstalých i rodin zemřelých se dodnes vedou zdlouhavé bitvy.
Z fondu zatím požádalo o peníze více než 51 000 lidí. Společnost Associated Press oznámila, že již bylo vyplaceno 5,5 miliardy dolarů. Prezident Trump nedávno podepsal zákon, který prodlužuje financování fondu pro odškodnění obětí 11. září. Fondu by jinak do prosince 2020 došly peníze. Novela poskytuje fondu prostředky až do roku 2092.
Soudní proces s obviněnými začne v roce 2021
Na konci srpna bylo stanoveno datum, kdy půjde před vojenský soud v guantánamské věznici údajný architekt útoků z 11. září Chálid Šajch Muhammad spolu se čtyřmi dalšími muži. Soudní proces by měl začít 11. ledna 2021.
Muži jsou obviněni z válečných zločinů včetně terorismu a vraždy téměř 3 000 lidí. Budou prvními, kdo bude téměř 20 let od ničivých útoků na USA souzen. Pokud budou shledáni vinnými, čelí celá skupina hrozbě trestu smrti.
Muhammad byl zajat v Pákistánu v roce 2003 a později převezen na americkou základnu Guantánamo na Kubě, kde byl později obviněn. Při dřívějším pokusu o jeho souzení před vojenským tribunálem v roce 2008 uvedl, že má v úmyslu přiznat vinu.
V roce 2009 se Obamova administrativa, která se zavázala Guantánamo uzavřít, pokusila postoupit soud do New Yorku. V roce 2011 po odmítavém stanovisku Kongresu ale své rozhodnutí zrušila.
Muhammad podle Pentagonu už dříve připustil, že za útoky z 11. září 2001 byl zodpovědný „od A do Z“.
Američtí státní zástupci tvrdí, že byl zapojen do řady dalších teroristických aktivit. Patří k nim bombový útok na noční klub na Bali v roce 2002, vražda amerického novináře Daniela Pearla nebo neúspěšný pokus z roku 2001 vyhodit do vzduchu letadlo pomocí bomby ukryté v botě.
Slyšení pro nadcházející soud jsou plánována na příští měsíc. Právníci skupiny se snaží, aby výpovědi obžalovaných pro FBI z roku 2006 nebyly soudem uznány. Podle právníků jsou výpovědi nepoužitelné kvůli tvrdým výslechovým metodám prováděným během zadržení obžalovaných.
Chálid Šajch Muhammad tvrdí, že byl během svého věznění na Kubě opakovaně mučen. Dokumenty CIA potvrzují, že byl 183krát vystaven simulovanému topení, nechvalně známému jako waterboarding.