Počet lidí s protilátkami na covid-19 klesl v Británii o čtvrtinu

Nová zjištění vyplynula z další fáze studie React-2. První výsledky zveřejnili vědci již v srpnu, kdy analyzovali údaje od 100 000 lidí z období mezi červnem a červencem, tedy po první vlně nákazy. V té době mělo podle studie protilátky na covid-19 zhruba 6 procent obyvatel Velké Británie. Podle vědců mohlo být výsledné číslo mírně podhodnoceno.

Vědecká práce, která dosud nepodlehla recenznímu řízení, navazuje na předchozí výzkum a rozšiřuje ho o více než 200 000 testovaných lidí. Celkem již bylo v rámci studie testováno přes 350 000 lidí. Zjištění jsou založena na výsledcích testů na protilátky, které se odebírají z prstu a trvají zhruba 15 minut. Účastníci byli vybráni náhodně ze všech 314 okresů Velké Británie.

Výsledky ukazují, že protilátky vykazovalo v období mezi 15. a 28. zářím pouze 4,4 % testovaných. Hladina protilátek v populaci se od léta snížila o 1,6 %, tedy o více než čtvrtinu.

Pokles byl větší u osob starších 65 let ve srovnání s mladšími věkovými skupinami a u pacientů, kteří prodělali nemoc covid-19 bez příznaků, ve srovnání s těmi, u nichž měla klasický průběh. Počet zdravotníků s protilátkami zůstal relativně vysoký, což může být podle vědců způsobeno pravidelným vystavením viru.

„Celkově tato data naznačují možnost, že snížení imunity populace povede ke zvýšenému riziku reinfekce, protože detekovatelné protilátky v populaci klesají,“ uvedl pro britský deník The Guardian Graham Cooke, spoluautor zprávy a profesor infekčních nemocí na Královské univerzitě v Londýně.

Vědci uvedli, že pokles protilátek v čase se dal očekávat. Jak budou v průběhu času klesat a jak dlouho to trvá, než z organismu vymizí, však záleží na konkrétním typu viru.

Spoluautorka studie a profesorka Wendy Barclayová, která se na Královské univerzitě v Londýně zabývá chřipkovou virologií, uvedla, že dosud není známo, jaká úroveň protilátek je nutná k ochraně někoho před infekcí nebo reinfekcí nemocí covid-19.

Někteří vědci zdůraznili možnost, že další složky imunitního systému mohou i nadále poskytovat ochranu, i když protilátky v organismu poklesnou. Zmínili například T-lymfocyty, které jsou schopné účinně regulovat imunitní systém, nebo B-lymfocyty, jež odpovídají za imunitní odpověď organismu. Podle týmu je ale příliš brzy na to, určit, zda to tak opravdu je, jelikož je obtížné měřit hladiny například T-lymfocytů.

„Skutečnost, že se lidé během celého života pravidelně infikují sezónními koronaviry (způsobujícími běžné nachlazení), naznačuje, že imunita, ať už zprostředkovaná protilátkami, nebo T-lymfocyty, pravděpodobně není příliš dlouhotrvající,“ uvedla Barclayová. Dodala, že její tým má podezření, že tělo reaguje na infekci novým typem koronaviru podobným způsobem.

Nová zjištění podle ní ale nutně neznamenají, že imunita získaná vakcínou bude vytvářet krátkodobé protilátky. „Dobrá vakcína může být lepší než přirozená imunita,“ dodala vědkyně.

Pokud dojde k reinfekci, průběh nemoci by mohl být díky imunologické paměti mírnější, domnívá se Barclayová. Poznamenala však, že v současné době chybí údaje: po celém světě bylo zatím potvrzeno pouze několik případů reinfekce. Malý počet těchto případů může být podle vědců způsoben tím, že je obtížné takové případy potvrdit, ale také to může znamenat, že uplynulo příliš málo času na to, aby hladina protilátek poklesla do bodu, kdy je většina lidí znovu náchylná k infekci.

Tým dodal, že nízká prevalence protilátek proti koronaviru v populaci a rychlé tempo jejich ubývání ukazují, že stádní imunita nejspíš není dosažitelná.

„Pokud se zamyslíte nad tím, že 95 lidí ze 100 pravděpodobně nebude imunních, pak nás čeká dlouhá cesta k dosažení imunity v celé populaci,“ řekla k tomu Helen Wardová, další spoluautorka studie z Královské univerzity v Londýně.

Podle Grahama Cookea je proto důležité, aby lidé dodržovali nařízená opatření a aby byla objevena účinná vakcína. „Po první vlně stále nemáme dostatek důkazů o tom, že by si většina obyvatel Velké Británie vytvořila protilátky,“ uzavřel výsledek studie vědec.