Článek
Hospody, bary, hotely, obchody a nyní i továrny automobilek zejí prázdnotou. Nikdo přesně neví, kdy se česká ekonomika bude moci znovu nastartovat. Nové zakázky nepřicházejí a i mnoho zaměstnanců využívajících home office nemá jak pracovat.
Česká republika však do této krize vstupuje s nejlepšími předpoklady, dlouhodobě se totiž umisťuje na prvních místech žebříčku nezaměstnanosti v Evropské unii. „Ve srovnání se zahraničím má český trh práce k dispozici jistý polštář v podobě dosavadního převisu volných míst nad počtem uchazečů. Ten se však může velmi rychle vytratit zejména kvůli poklesu zájmu firem o další pracovníky,“ popsal pro Seznam Zprávy analytik Michal Skořepa z České spořitelny.
Podle odhadů by se na konci roku 2020 mohla nezaměstnanost i zdvojnásobit. „Bez pandemie by se nezaměstnanost v metodice ČSÚ pohybovala na konci roku 2020 kolem 2,5 procenta. Fakticky však může být kdekoli v intervalu tří až pěti procent,“ pokračoval dále Skořepa.
Výsledek pohybující se okolo dolní hranice odhaduje analytik Jan Vejmělek z Komerční banky. „Aktuálně předpokládáme podíl nezaměstnaných ke konci roku 2020 dle metodiky MPSV na 3,4 procenta. V lednové prognóze jsme přitom předpokládali 3,0 procenta,“ uvedl Vejmělek pro Seznam Zprávy.
Opačný pohled zastává hlavní ekonom David Marek ze společnosti Deloitte: „Nezaměstnanost podle nejnovějšího scénáře Deloitte tentokrát reaguje proti normálnímu vývoji rychleji a zvyšuje se až na 5,6 procenta ve čtvrtém čtvrtletí 2020. Počet nezaměstnaných by se tak zvýšil ze 109 000 na konci loňska na 305 000.“
Nutné podotknout, že i při pesimistických odhadech se celková míra nezaměstnanosti bude pohybovat na velmi nízké úrovni oproti jiným evropským státům. Například Španělsko mělo za minulý rok nezaměstnanost okolo 15 procent, a Řecko dokonce přesáhlo 16procentní hranici.
Nejvíce závisí na vládních opatřeních
Všichni dotázaní ale jedním dechem dodávají, že je v současnosti příliš brzy na kvalifikované odhady. Nyní se pracuje pouze se scénáři.
„Sestavení standardní makroprognózy včetně vývoje nezaměstnanosti je v tuto chvíli nemožné, protože panuje hluboká nejistota ohledně dalších preventivních opatření v Česku a u našich hlavních obchodních partnerů,“ dodává Michal Skořepa a ostatní analytici s ním souhlasí.
Zahrnout do odhadů reakce obyvatel na vládní opatření, sílu a rychlost stabilizačních kroků na straně fiskální a měnové politiky a změny legislativy jakoukoliv precizní prognózu prakticky znemožňuje.
Kurzarbeit v Česku
Na společné tiskové konferenci zástupci zaměstnavatelů, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů vyzvali vládu, aby zavedla tzv. kurzarbeit, který by mohl pomoci snížit míru propouštění.
„Příští týden je poslední týden v měsíci a spousta firem bude muset udělat zásadní rozhodnutí, jestli bude snižovat stavy zaměstnanců. Mnohé firmy zvažují, jestli prodlouží smlouvy na dobu určitou, které jim teď končí. Některé podniky uvažují o hromadném propouštění. Česká vláda proto musí okamžitě, nejpozději během víkendu, nastartovat kurzarbeit. To znamená, aby se stát podílel na mzdových nákladech zaměstnanců, pro které firmy nemají kvůli krizi práci,“ řekl na tiskové konferenci Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Vláda návrh přijala na pondělním zasedání. Firmám, na které dopadla opatření proti novému koronaviru, uhradí stát 50 až 80 procent vyplacené mzdy.
„Nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem programu je firmám dotovat mzdy zaměstnanců, aby nepropouštěly,“ uvedla ministryně práce a sociální věcí Jana Maláčová na tiskové konferenci. Program začne platit od 1. dubna, ale bude se vztahovat i na březen.
