Článek
Pěstouni se nejčastěji starají o jedno až dvě děti, pokud je v pěstounské rodině více umístěných dětí, většinou jde o sourozence a převažují pěstouni z řad širší rodiny, většinou prarodiče.
Ukazuje to průzkum Asociace Dítě a Rodina a Nadace Sirius, který vycházel z údajů o 1004 pěstounech, kteří se starají o 1463 dětí a pocházejí z 11 krajů České republiky. Ačkoliv kvůli dobrovolnému sběru dat nejde o reprezentativní vzorek a nelze ho tedy přímo vztáhnout na celou populaci pěstounů v Česku, jde o první takto rozsáhlý průzkum o stavu pěstounské péče u nás.
Podle Asociace Dítě a Rodina ve společnosti přetrvává o pěstounské péči řada mýtů, které nová analýza vyvrací. Čerstvá data srovnává s loňským průzkumem agentury Median pro Nadaci Sirius, který mapoval představy české veřejnosti o pěstounské péči, mimo jiné také o tom, jak vypadá typický pěstoun.
Podle loňského průzkumu Medianu na reprezentativním vzorku 823 dospělých obyvatel České republiky se téměř polovina dotázaných domnívala, že pěstouni se obvykle starají o tři a více děti. Nový průzkum ale ukázal, že naprostá většina přijala jen jedno nebo dvě děti. O tři a více se stará jen necelých 11 % dotázaných, což vyvrací spekulace, že pěstouni si berou do péče velké množství dětí z důvodu lepšího finančního ohodnocení.
„Analýza ukázala, že ve sledovaném vzorku se 88 % pěstounských rodin stará o jedno nebo dvě děti,“ uvedla spoluautorka analýzy z Asociace Dítě a Rodina Anna Krbcová. „Zároveň se ale projevilo, že se daří umístit do jedné rodiny i vícečlenné sourozenecké skupiny, což je pro jejich psychický vývoj a vytváření rodinných vazeb žádoucí,“ dodala.
Pěstouny se podle ředitelky Nadace Sirius a další spoluautorky analýzy Dany Lipové také nestávají lidé ze žádné specifické skupiny dle úrovně vzdělání. To podle závěrů výzkumu odpovídá rozložení vzdělání celé populace. „Nižší vzdělání vykazují příbuzní, protože jde často o prarodiče, naopak pěstouni na přechodnou dobu mají výrazně vyšší vzdělanostní úroveň než běžná populace: téměř 70 % jich disponuje středoškolským vzděláním s maturitou nebo vyšším,“ řekla Lipová.
Není také pravda, že v pěstounské péči jsou převážně malé děti. Věk dětí je podle nového průzkumu víceméně rovnoměrně rozložen napříč všemi věkovými skupinami a žádná věková skupina nepřevažuje. Děti se do pěstounské péče umisťují ve věku 0 až 17 let, jejich průměrný věk při přijetí do péče se liší podle typu pěstounské péče.
Ministerstvo práce a sociální věcí uvádí, že pěstounskou péči v roce 2017 vykonávalo celkem 12 351 osob. Legislativa rozlišuje pěstounskou péči na přechodnou dobu a dlouhodobou pěstounskou péči, kterou odborníci dále dělí podle vztahu dítěte k pečovateli na příbuzenskou (nezprostředkovanou) a nepříbuzenskou (zprostředkovanou).
Ke konci roku 2017 bylo podle MPSV v dlouhodobé pěstounské péči 11 362 dětí a v pěstounské péči na přechodnou dobu 605 dětí.
Ministerstvo sleduje pouze typ pěstounské péče: 68 % tvoří příbuzenská péče, 25 % představuje dlouhodobá pěstounská péče a přibližně 7 % je pěstounů na přechodnou dobu.
