Článek
V příštích deseti dnech bude počasí spíše teplejší. „Bude pokračovat takový teplejší ráz počasí a nemělo by být tolik srážek, čili z hlediska zasaženého území suchem se bude lehce zvyšovat jeho podíl,“ řekl Seznam Zprávám klimatolog a člen týmu Intersucho Martin Možný.
„V příštích dnech se bude rozsah sucha spíše zvětšovat,“ souhlasí klimatolog Miroslav Trnka, koordinátor projektu Intersucho.
Sucho tak začne být pro Čechy opět problém. „Ale nebude se jednat o nic extrémního. To znamená, že rozhodně nepůjde o stav, který jsme znali v předchozích letech,“ vysvětluje Možný.
I přestože je tepleji, proudí do Čech podle Možného vlhčí vzduch, který způsobuje lokální bouřky. Část území tak díky tomu získá vodu, část nikoliv. Proto sucho nezasáhne celou Českou republiku.
„V oblastech od Vltavy na východ je v půdě na tuto roční dobu nadprůměrné množství vody na většině území,“ říká Trnka. „Předpokládáme, že by se sucho mohlo rozšířit maximálně na nějakých 40 % území pouze v té povrchové vrstvě,“ dodává Možný.
Kde je v Česku největší sucho?
Připomíná, že jsou dva druhy sucha. „Jedno sucho je v té hornější vrstvě. To je v podstatě důležité pro většinu zemědělských plodin. A pak je to v těch větších hloubkách, které souvisí s dlouhodobější situací. Záleží tak na tom, kolik spadlo srážek a kolik se vypařilo vody za delší období, například dva roky. V tu chvíli hrozí, že například stromy nemají vodu, hrozí hlubší vrty a studny se musí hloubit do větší hloubky,“ vysvětluje Možný.
Sucho, které panuje celé léto v severozápadních Čechách, je hloubkové. I když přišly srážky, situace se tam výrazně nezlepšila. Pouze lehce, a to v povrchové vrstvě půdy, nikoliv v té hlubší. Momentálně se kvůli teplejšímu počasí ale voda nedrží ani v povrchové vrstvě. Stav půdy je v severozápadních Čechách podle Možného momentálně extrémní a trpí tím i lesní porosty. Stromy si totiž nemohou brát vodu z hlubších vrstev půdy.
„Zatím se srážky stále vyhýbají severozápadním Čechám, Plzeňsku a Jižní Moravě. Tam nejvíce hrozí, že by se sucho mohlo prohlubovat,“ vysvětluje.
Český hydrometeorologický ústav navíc v následujících dnech varuje před možným vznikem požárů. „Pro riziko požárů jsou potřeba dvě věci. Říká se tomu ‚požární počasí‘ a sucho. A pak samozřejmě nějaký zdroj vznícení, například člověk nebo nějaká jiskra, cokoliv. ‚Požární počasí‘ znamená především vítr. Vítr strašně rychle vysuší povrch, to znamená, že pak velmi snadno může dojít k tomu, že něco vzplane,“ vysvětluje Možný důvod, proč ČHMÚ vydal tuto výstrahu.
„Se suchem pozorujeme, zejména v severozápadních Čechách, nárůst výjezdů hasičů k přírodním požárům, naštěstí zatím jen k banálním. Pokud pak bude teplo, riziko požárů výrazně roste,“ varuje Trnka.
Vzhledem k vysokým letním teplotám a menší intenzitě srážek se v severozápadních Čechách v minulém týdnu prohloubila intenzita zemědělského sucha, tedy v půdě do hloubky jednoho metru. Nejvíc suchem trpí Ústecký kraj a zemědělci zde sčítají ztráty, dále severozápadní část středních Čech, Karlovarský kraj a částečně také Plzeňský a Liberecký kraj. Nepříznivá situace panuje i v Krkonoších a částečně v Podkrkonoší.
„Zbytek území je na tom však poměrně dobře. Vegetace podle satelitních snímků reaguje neobvykle dobrou kondicí. Otázkou bude, jak dopadnou výnosy, protože zatím to v některých okresech vypadá, že budou nižší. Nyní tedy čekáme, až budeme moci vyhodnotit, jaké byly skutečné dopady toho dubnového a květnového sucha,“ říká Trnka.
Na zemědělské plodiny má sucho nejtvrdší dopad právě na severozápadě republiky, kterému se vyhnuly intenzivnější deště v květnu a v červnu. Na jižní Moravě sice pršelo od května proti předchozím letům nadprůměrně, ale mnohde přišly deště po suchém jaru pozdě.
