Článek
Rekordní teplotu naměřila argentinská výzkumná stanice Esperanza, která sídlí na severu kontinentu, takzvaném Antarktickém poloostrově, vzdáleném od cípu Jižní Ameriky asi tisíc kilometrů. Předchozí rekord dnešní den pokořil o 0,8 stupně a jedná se o nejvyšší naměřenou hodnotu od počátku měření, které na stanici začalo v roce 1961. Výzkumníci zprávu ihned umístili na Twitter.
#Antártida | Nuevo récord de temperaturas 🌡️
— SMN Argentina (@SMN_Argentina) February 6, 2020
Este mediodía la Base #Esperanza registró un nuevo récord histórico (desde 1961) de temperatura, con 18,3°C. Con este valor se supera el récord anterior de 17,5°C del 24 en marzo de 2015. Y no fue el único récord... pic.twitter.com/rhKsPFytCb
Podle Světové meteorologické organizace je Antarktický poloostrov jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi. Za posledních padesát let se zde průměrná teplota zvýšila o téměř 3 °C. Většina ledovců v této oblasti taje.
Páteční naměřená teplota je rekordní pro antarktický kontinent, nikoli však pro antarktický region, tedy všechny oblasti planety jižně od 60 stupňů zeměpisné šířky. V regionu drží teplotní rekord ostrov Signy, kde výzkumníci v roce 1982 naměřili teplotu 19,8 °C.
„Záznam samozřejmě musíme ještě zkontrolovat, zatím ho ale považujeme za platný, protože u měření této stanice nebyly dosud nalezeny chyby,“ řekl deníku The Guardian profesor James Renwick, klimatolog Victoria University ve Wellingtonu, který je členem výboru Světové meteorologické organizace. Právě výbor, jehož je Renwick členem má na starost kontrolu naměřených údajů na Antarktidě.
Podle Renwicka jde o jasné znamení toho, že na Antarktidě dochází k mnohem rychlejšímu oteplování než kdekoli jinde na světě. „Dosáhnout nového rekordu tak rychle bylo dost překvapivé, ale kdo ví, jak dlouho si počkáme do dalšího rekordu,“ komentuje pro Guardian zprávu klimatolog.
Na vině jsou podle Renwicka silné severozápadní větry, které na místo vanou od horských svahů. V oblasti podle klimatologa působí dosti složité povětrnostní vzorce, na které mají vliv nejen přirozené změny počasí, ale také rostoucí hladina skleníkových plynů v atmosféře. Právě kombinace přirozených změn a skleníkových plynů pak mají na svědomí rychlejší oteplování.
Na ostrově James Ross, který leží v této oblasti, před nedávnem provedla výzkum klimatická vědkyně z Australské národní univerzity profesorka Nerilie Abramová. „Je to opravdu oblast, která se ohřívá v porovnání se zbytkem planety velmi rychle,“ cituje Abramovou Guardian. Občas je zde podle profesorky dokonce počasí pouze na tričko.
Předchozí výzkum z roku 2012 přinesl zprávu, že současná míra oteplování tohoto regionu je v porovnání s posledními dvěma tisíci lety nebývalá. „I malé zvýšení teploty může vést k velkému nárůstu energie, která způsobí tání ledu. Důsledkem toho je pak zhroucení šelfových ledovců,“ popsala Guradianu situaci Abramová. Vědci se shodují, že na Antarktidě tak bude teplotních rekordů přibývat, nejspíše už ale jen těch plusových. Antarktida drží rekord nejnižší teploty na Zemi, ruská stanice Vostok zde 21. července 1983 naměřila teplotu –89,2 °C.