Článek
Podle studie agentury NASA jsou astronauti náchylnější k nemocem, jako jsou herpes, plané neštovice či pásový opar. O nové studii, kterou si na toto téma nechala NASA zpracovat, informoval server CNN. Výzkum byl zveřejněn v odborném časopise Frontiers in Microbiology.
Důvod může být stejný jako na Zemi. Astronauti jsou často vystaveni stresovému prostředí, které může probudit dosud „spící“ viry. Astronauti čelí podle CNN hlavně mikrogravitaci se všemi jejími zdravotními důsledky, kosmickému záření a extrémnímu přetížení při startu a přistání. K tomu se ještě přidává pobyt v malém prostoru, oddělení od rodiny či změna spánkového režimu.
NASA odebrala astronautům vzorky krve, moči a slin před jejich startem k Mezinárodní vesmírné stanici a znovu po ukončení misí. Herpes viry se objevily u více než poloviny astronautů. Zkoumala se také aktivace virů jak při krátkých letech, tak při dlouhodobých misích na Mezinárodní vesmírné stanici.
„K dnešnímu dni byl ve vzorcích slin nebo moči aktivován vir herpes při krátkých letech u 47 z 89 astronautů, to je 53 procent, a u 14 z 23 astronautů, což je 61 procent, při delších misích na ISS,“ uvedl jeden z hlavních autorů studie Satish Mehta z Johnsonova vesmírného střediska v Texasu.
U astronautů byly nalezeny čtyři z osmi lidských herpes virů, včetně orálního a genitálního herpesu, planých neštovic a pásového oparu. Vzhledem k tomu, že herpetické viry pobývají v nervových a imunitních buňkách, nikdy opravdu nezmizí a mohou se tedy „probudit“.
Výsledky studie naštěstí pro astronauty neznamenají, že po návratu na Zemi se nemoci opravdu objeví. „Pouze šest astronautů vykazovalo symptomy aktivace virů,“ vysvětli autor studie Mehta. „Všechny byly nepatrné,“ dodal.
Může se však stát, že astronaut po návratu na Zemi nakazí někoho ve svém okolí, k tomu může dojít zejména, pokud má slabší imunitu či jde o dítě. Plané neštovice či pásový opar se v tělních tekutinách objevovaly až 30 dnů po návratu z mise.
NASA se tak soustředí na vývoj nových léčebných postupů. „Ideální opatření je očkování astronautů – ale to je zatím k dispozici pouze proti planým neštovicím,“ řekl Mehta. Výzkumné studie očkování proti virům zatím nebyly úspěšné. Vědci se tak soustředí na léčbu jedinců, u kterých se nemoc po aktivaci virů už objevila.
„Tento výzkum má obrovský význam také pro pacienty na Zemi. Naše technologie vyvinuté pro kosmické lety pro rychlou detekci virů ve slinách byly již použity na klinikách a nemocnicích po celém světě,“ uvedl Mehta.
