Článek
Čínský parlament ve čtvrtek podle očekávání schválil návrh kontroverzního bezpečnostního zákona pro autonomní Hongkong. Peking jím reaguje na loňské hongkongské masové protesty. Nový zákon, který čínští zákonodárci přijali na svém plenárním zasedání téměř jednomyslně, má umožnit potlačování teroristických a separatistických aktivit, podvratné činnosti i zahraničního vměšování.
Řada aktivistů i mezinárodních pozorovatelů se však obává, že Čína chce s jeho pomocí zakročit proti prodemokratickým demonstracím. Ty vypukly loni v reakci na jiný návrh zákona, který měl umožňovat vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Aktivisté však postupně rozšířili své požadavky na obecnější demokratické reformy a demonstrace pokračují s přestávkami v podstatě doteď.
Špatné zprávy pro demokratické síly v Hongkongu přišly už včera, kdy šéf americké diplomacie Mike Pompeo oznámil, že Hongkong už nemá dostatečnou autonomii vůči Pekingu na to, aby bylo pro Spojené státy nadále opodstatněné udržovat s ním zvláštní vztahy oproti zbytku pevninské Číny. Rozhodnutí o změně zvláštního statusu, který USA Hongkongu přiznávají, nyní náleží prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Instant view: Reaction to Pompeo's remark that Hong Kong is no longer autonomous https://t.co/NYvkwCS4GN pic.twitter.com/bV4qCZkyWG
— Reuters (@Reuters) May 28, 2020
„Vzhledem k místnímu dění dnes nikdo soudný nemůže tvrdit, že si Hongkong zachovává vysoký stupeň autonomie vůči Číně,“ řekl Pompeo. Snaha Pekingu prosadit novou bezpečnostní legislativu v provincii je podle něj přitom „jen poslední ze série kroků, které vážně podrývají autonomii a svobody v Hongkongu“. „Nyní je již patrné, že se Čína snaží Hongkong modelovat podle sebe,“ dodal ministr zahraničí.
Ztrátou statusu zvláštních obchodních vztahů by mohl Hongkong přijít o miliardy dolarů ze vzájemného obchodu s USA, také ale může začít postupně ztrácet svůj status mezinárodního finančního centra, píše britský list Financial Times.