Článek
Reportéři agentury AFP v hlavním městě uslyšeli okolo 8:00 místního času (5:30 SELČ) rakety letící nad přísně střeženou Zelenou zónou, v níž se nachází řada velvyslanectví, sídel zahraničních firem a prezidentský palác. Krátce nato následovaly exploze.
„Nepřátelé Afghánistánu raketami zaútočili na několika místech v Kábulu. Tři rakety dopadly přímo před palác,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí ministerstva vnitra Mirwais Stanekzai a dodal, že bezprostředně nejsou hlášeni žádní zranění.
Scary video on @TOLOnews captures the moment Taliban rockets landed near the Presidential Palace in Kabul during Eid prayers this morning pic.twitter.com/IweknswXh1
— Shiv Aroor (@ShivAroor) July 20, 2021
Podle agentury AP všechny tři rakety dopadly v okruhu jednoho kilometru od prezidentského paláce. Ten se stal terčem podobných útoků už v minulosti – naposledy loni v prosinci.
Útok v areálu paláce přerušil venkovní shromáždění při příležitosti muslimského svátku íd al-adhá (svátku oběti) u prezidentského paláce, kterého se zúčastnil i prezident Ašraf Ghaní. Modlitby však pokračovaly za zvuku výbuchů a Ghaní později z pódia přednesl projev.
„Tento svátek byl pojmenován po afghánských silách na počest jejich obětí a odvahy, zejména v posledních třech měsících,“ řekl Ghaní.
„Tálibán nemá v úmyslu a není ochoten usilovat o mír. Propustili jsme 5 000 vězňů, abychom zahájili mírové rozhovory. Tálibán však do dnešního dne o mírová jednání neprojevil vážný nebo smysluplný zájem,“ řekl Ghaní ve svém projevu k národu.
K raketovému útoku se nikdo okamžitě nepřihlásil. Policie ale záhy objevila zcela zničené zaparkované auto, které mohlo sloužit jako odpaliště raket.
Zatímco v Afghánistánu vrcholí definitivní odchod zahraničních sil ze země, který má být podle posledních údajů završen do konce srpna, islamistické hnutí Tálibán zahájilo na počátku května ofenzivu proti vládním silám. V Afghánistánu tak narůstá nejistota.
Mnoho Afghánců se obává, zda jejich válkou zničená země se stažením vojsk NATO neupadne do ještě většího chaosu a násilí.
V minulosti Tálibán u příležitosti muslimského svátku íd al-adhá vyhlašoval příměří. Letos však žádné podobné prohlášení neučinil, píše Reuters.
V pondělí zástupci NATO v Kábulu vyzvali Tálibán k zastavení ofenzivy, a to jen několik hodin poté, co se povstalci a afghánská vláda na jednáních v Dauhá nedohodli na příměří. „Tento íd al-adhá by měl Tálibán nadobro složit zbraně a ukázat světu svůj závazek k mírovému procesu,“ uvedli zástupci NATO.
Společné prohlášení podpořily Austrálie, Kanada, Česká republika, Dánsko, delegace Evropské unie, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Japonsko, Korea, Nizozemsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie a Spojené státy.
„Ofenziva Tálibánu je v přímém rozporu s jeho tvrzením, že podporuje vyjednávání o urovnání konfliktu. Jejím důsledkem jsou ztráty na životech nevinných Afghánců,“ uvádí se ve společném prohlášení.
K útoku na prezidentský palác došlo již v minulém roce. Tehdy se tam shromáždily stovky lidí, aby sledovaly inaugurační ceremoniál prezidenta Ghaního. K odpovědnosti za tehdejší výbuchy se přihlásila džihádistická skupina Islámský stát (IS).
Po celém Afghánistánu byly v důsledku prudkého nárůstu bojů vysídleny desítky tisíc civilistů. Násilí v zemi eskalovalo po oznámení amerického prezidenta Joea Bidena, že do 11. září budou ze země staženi všichni američtí vojáci.
Od té doby Tálibán ovládl téměř 200 okresů po celém Afghánistánu – většinou na severu a severozápadě. V mnoha oblastech se setkal jen s malým odporem, ovládá již přes polovinu země.
Jen za poslední dva týdny uprchlo přes 1 500 afghánských vojáků do sousedního Tádžikistánu. Podle prohlášení tádžické pohraniční stráže se vojáci stáhli za hranice, aby si „zachránili život“.
Americká armáda oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Podle amerického prezidenta Joea Bidena vojenská mise USA v Afghánistánu skončí k 31. srpnu.