Po volbách hrozí pat. Strany už ladí strategie, jak získat většinu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to věc, kterou si nikdo z politiků nepřeje, přesto může nastat. Stejně jako už několikrát v minulosti.

Řeč je o povolebním patu. Tedy situaci, že se po volbách Sněmovna zablokuje, když Andrej Babiš se svými spojenci a jeho současní vyzyvatelé z řad Pirátů se Starosty a koalice Spolu získají stejný počet mandátů.

Strany se o tom oficiálně nechtějí bavit a svorně tvrdí, že spoléhají na vítězství. „Snažíme se, aby k tomu nedošlo a vyhráli jsme,“ říká například šéfka TOP09 Markéta Pekarová Adamová. „Tato situace nenastane,“ tvrdí rozhodně šéf Pirátů Ivan Bartoš.

A do svých plánů nechce nechat nahlédnout ani favorizované hnutí ANO. „Zajíci se počítají až po honu,“ odbývá floskulí novináře šéfposlanec ANO Jaroslav Faltýnek.

V neformálních rozhovorech ale politici napříč spektrem přiznávají, že i s variantou patu pracují.

Většina ve Sněmovně totiž není důležitá jen kvůli vyslovení důvěry vládě, ale také pro to, kdo z poslanců bude dolní komoře předsedat. Bez šéfa nemůžou poslanci začít fungovat. A právě on mimo jiné rozhoduje o tom, kdo bude mít po dvou prezidentských pokusech poslední šanci na sestavení vlády.

Hnutí ANO v případě volebního patu spoléhá na to, že se jim k povolební spolupráci podaří přemluvit koalici Spolu. „Máme k nim i programově blízko, to je jednoduše fakt,“ říká k tomu vlivný člen Babišova hnutí.

ANO přitom láká Spolu opakovaně. Pro spolupráci se veřejně vyslovil například moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, který de facto se stranami spojenými v koalici Spolu na severu Moravy vládne již druhé volební období.

Vedení partají, ze kterých se koalice Spolu skládá, ale takovou variantu vytrvale popírají. A spoléhají na své průzkumy, které jim aktuálně ukazují, že strany z „antibabiš“ spektra by mohly získat křehkou většinu 102 hlasů ve Sněmovně.

Skutečný výsledek ale může ovlivnit ještě mnoho faktorů, například jak se podaří předvolební koncovka stran, které jsou na hranici volitelnosti. Momentálně tam jsou hned tři – socialisté, komunisté a Přísaha.

Ve sněmovních kuloárech se ale čile skloňuje i osvědčené řešení z let minulých – místo celých partají přetáhnout na svou stranu jen pár přeběhlíků.

To je ostatně řešení, kterým skončil nejznámější povolební pat v roce 2006, kdy souboj Topolánek vs. Paroubek skončil přesně 100 na 100. Předsedu Sněmovny tehdy poslanci zvolili až na posedmé a socialista Miloslav Vlček musel napřed slíbit, že pokud by na něj měl padnout poslední pokus výběru premiéra, předem odstoupí.

To ale nakonec nebylo potřeba – Topolánkovi se podařilo získat dva přeběhlíky z řad socialistů a na druhý pokus vládu sestavit.

Ačkoli veřejně se spekuluje hlavně o tom, koho „získá“ Andrej Babiš, na možné přeběhlíky si věří i jeho protitábor. Do karet jim hraje, že velký klub hnutí ANO není úplně jednotný a části lidí v něm může vadit hrozba, že se jejich šéf spojí s SPD nebo komunisty.

Na přeběhlících stála i vláda sestavená po volbách v roce 1996, kdy měl Václav Klaus jen 99 koaličních poslanců. Opoziční socialisté napomohli jejímu vzniku tím, že během hlasování o důvěře odešli ze Sněmovny výměnou za funkci šéfa poslanců pro jejich předsedu Miloše Zemana.

Ve sněmovních kuloárech se skloňuje ještě jedna možnost – uspořádat v případě patu co nejdříve předčasné volby. O této možnosti se nikdo neodváží zmínit takzvaně „na jméno“, podle informací Seznam Zpráv ale některé ze stran prověřují cesty, jak toho dosáhnout.

Manévrovací možnosti jsou ale – zvlášť v případě patu – omezené. Navíc jde o krajní řešení, které potřebuje svůj čas. A ten česká politická scéna mít nebude. Letošní řádné volby a chystané předsednictví Evropské unii dělí necelých osm měsíců a v té době by měla mít Česká republika již ustanovenou novou vládu.