Článek
Úmluvu o právním statusu Kaspického moře po více než 20 letech vyjednávání podepsali v Kazachstánu vrcholní představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu. Dohoda vymezuje sféry vlivu jednotlivých zemí, které se předběžně dohodly i na způsobu rozdělení potenciálně masivních zásob ropy a plynu na dně největšího jezera na světě.
Konvence stanovuje hranice hospodářských zón a zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Její součástí jsou národní rybolovné kvóty, zpřísněná ochrana životního prostředí a zásady spolupráce v bezpečnostní oblasti. Smlouva zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.
Nový dokument ale nestanovuje konečné hranice rozdělení mořského dna, bohatého na ropu a zemní plyn. Podle íránského prezidenta Rúháního ale dohoda položila pro tento proces základy. Vytyčení hranic na dně Kaspického moře bude vyžadovat další dohody mezi zainteresovanými zeměmi. Právě tento bod podle agentury Reuters působí největší problémy v debatě, která mezi pobřežními státy probíhá od roku 1996.
Americký vládní Úřad pro energetické informace tvrdí, že na dně Kaspického moře je ropa a zemní plyn o objemu celkem 6,5 miliardy tun. Hodnota těchto zásob se odhaduje na několik bilionů amerických dolarů.
Šéf Kremlu summit označil za schůzku epochálního významu. Konvence podle něj „zajišťuje výlučné právo a odpovědnost našich států za Kaspické moře a zavádí jasná pravidla pro jeho užívání“. Deník Financial Times napsal, že nová dohoda potvrzuje vojenskou nadvládu Ruska nad vodami Kaspického moře.
