Válka mezi Kanadou a Čínou pokračuje. Po trestu smrti jedenáct let vězení

Napětí mezi Čínou a Kanadou vrcholí. Po více než 830 dnech od svého zadržení se kanadský podnikatel Michael Spavor dozvěděl výši trestu za údajnou špionáž. Soud v čínském Tan-tungu ho poslal na jedenáct let za mříže za údajné poskytování zpravodajských informací Michaelu Kovrigovi, bývalému diplomatovi a tehdejšímu analytikovi neziskové organizace Mezinárodní krizová skupina.

Podle rodin obou mužů i kanadských úřadů jsou obvinění neopodstatněná a jde o protiútok Číny poté, co Kanada na žádost americké justice zatkla finanční ředitelku firmy Huawei Technologies Meng Wan-čou. Ta se nyní snaží zabránit tomu, aby ji Kanada vydala do Spojených států, kde čelí obviněním v souvislosti s porušením sankcí, které USA uvalily na Írán.

Ve středu soud v Tan-tungu oznámil, že Spavor byl shledán vinným ze špionáže a nezákonného poskytování zpravodajských informací jiným zemím. Podle prohlášení soudu byl Kanaďan odsouzen k jedenácti letům vězení, konfiskaci osobního majetku a pokutě 50 000 jüanů (167 tisíc korun), uvádí deník The Guardian. Soud také uvedl, že Spavor bude deportován ze země. Kdy k tomu dojde, ale není jasné.

Podle odborníků oslovených agenturou Reuters k deportaci obvykle dochází poté, co dotyčný dokončí výkon trestu. Ve zvláštních případech k vyhoštění ale může dojít dříve.

Spavor se může proti rozsudku odvolat, právníci oslovení deníkem The Guardian ale jeho šance na úspěch vidí jako velmi malé. Rodina kanadského podnikatele tvrdí, že je nevinný. Ve své práci podle ní udělal hodně pro „budování konstruktivních vztahů“ mezi Kanadou, Čínou a Severní Koreou. Kovrig na rozsudek soudu stále čeká.

V úterý v separátním případu čínský soud zamítl odvolání Kanaďanovi Robertovi Lloydu Schellenbergovi, který byl v roce 2019 v Číně odsouzen za pašování drog k trestu smrti. Muž byl zadržen v roce 2014 a v roce 2015 obviněn, že spolu s dalšími členy pašeráckého gangu plánoval poslat z Číny do Austrálie více než 220 kilogramů metamfetaminu skrytého v pneumatikách. Soud ho v listopadu 2018 potrestal 15 lety vězení, v následujícím roce dal však odvolací soud za pravdu stížnosti prokuratury na to, že uložený trest je příliš mírný, a nařídil nový proces, ve kterém padl absolutní trest.

Soud v provincii Liao-ning Schellenbergovo odvolání odmítl a v prohlášení uvedl, že je trest přiměřený a postup nižšího soudu byl v souladu s právem. Případ nyní přezkoumá čínský nejvyšší soud, jak to v případě trestu smrti vyžadují čínské zákony, píše agentura AP.

Západní státy obvinily Čínu ze zapojení se do „diplomacie rukojmí“ zatýkáním občanů cizích států a spojováním jejich osudů s neshodami s konkrétními státy nebo právními kroky proti vlastním občanům v zahraničí. Ve středu se na kanadské ambasádě v Pekingu symbolicky na čas vynesení Spavorova rozsudku sešli diplomaté z 25 zemí.

Peking nicméně tvrzení, že stíhání Schellenberga, Spavora a Kovriga jsou odvetou za zatčení ředitelky Huawei, odmítá. Zároveň ale už dříve varoval před nespecifikovanými důsledky, pokud Kanada Meng Wan-čou nepropustí. Kanadský premiér Justin Trudeau uvedl, že obvinění proti Spavorovi a Kovrigovi jsou „smyšlená“ a že čínští představitelé mají „velmi jasno“, že případy spolu souvisí.

„Těžko říci, zda Čína skutečně věří, že máme právní systém, který je oddělený konáním vlády. Opravdu nevím, jestli si této reality váží,“ řekla deníku The Guardian profesorka mezinárodních vztahů na univerzitě v Carletonu Stephanie Carvinová „Faktem ale je, že není náhoda, že tyto procesy probíhají v jeden týden,“ dodala Carvinová.

Carvinová připomněla předchozí diplomatický spor, který začal v roce 2014. Čína tehdy zadržela, obvinila a odsoudila kanadský manželský pár Kevina a Julii Garrattovy poté, co Kanada vydala Spojeným státům čínského občana Su Bina, podezřelého ze špionáže. Čína ale nakonec manžele propustila. „I když zde existují jisté podobnosti, obávám se, že Čína z roku 2015 není Čínou dnešní. Viděli jsme, že zahraniční a bezpečnostní politika země je mnohem agresivnější,“ myslí si Carvinová.