Článek
Geologové během posledních měsíců zvýšili odhad zásob lithia v Krušnohoří. Ještě loni odhadovala Česká geologická služba (ČGS), že v krušnohorské rudě je zhruba 278 kilotun čistého lithia, většina z toho pod Cínovcem. Analýza Ministerstva průmyslu a obchodu z letošního léta už mluví o 1138 kilotunách. Jde ale jen o předpoklad, který se navíc průběžně mění.
„Cínovec se během roku 2017 dvakrát přehodnocoval, takže současné zásoby jsou na primárním ložisku, kde působí firma Geomet, 564 milionů tun rudy s 1128 tunami lithného kovu. Tyto zásoby tvoří asi 99 procent všech evidovaných zásob lithia v České republice. Zbytek je v odkalištích na Cínovci nebo ve Slavkovském lese,“ říká geolog Jaromír Starý z ČGS.
Srovnatelné, zřejmě dokonce větší zásoby lithia má Srbsko. Cínovecké ložisko lithia přesahuje za německé hranice. Srbsko i Německo, stejně jako Česká republika, urychlují průzkum a zvažují těžbu.
V obou státech na těchto projektech pracují soukromé firmy. V Srbsku nadnárodní těžařský obr Rio Tinto, v Německu firma Deutsche Lithium, kterou založila kanadská Bacanora Minerals a německý SolarWorld.
Zatímco v zahraničí se projekty chystají v poklidu, v Česku se před volbami strhla mezi politiky kvůli lithiu ostrá hádka. Andrej Babiš a komunisté prohlásili za osudovou chybu, že stát krušnohorské ložisko propůjčil soukromé firmě Geomet, vlastněné australským holdingem European Metal Holdings. A rozjela se diskuse, zda má kontrolu nad Cínovcem převzít stát.
Je to ale ještě možné? Jaká by to neslo rizika? A jak velká je vůbec šance, že se krušnohorské zásoby vzácných kovů přetaví ve skutečný poklad, který by z České republiky udělal „nový Kuvajt”?
Sledujte analýzu Zuzany Kubátové v úvodu článku.
