Článek
S Orbánem mluvil Erdogan osobně naposledy v polovině října na summitu v Baku. S novým středoevropským spojencem si turecký prezident notoval, Orbán totiž podpořil turecké tažení proti Kurdům v Sýrii a zasadil se o mírnější unijní prohlášení.
Dlouhodobá investice
Podle maďarského premiéra by měla Evropská unie místo kritiky Erdogana poslat Turecku vyšší finanční pomoc. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó zase nedávno označil útok na Kurdy za shodný s maďarskými národními zájmy. Vysvětloval to ochranou země před novou migrační vlnou.
Orbánovo prohlubování vztahů s Tureckem není podle politologa Daniela Hegedüse jen krátkodobou investicí. „Všechno ukazuje na to, že Maďarsko vnímá Turecko jako rostoucího klíčového geopolitického hráče nejen v Sýrii, ale také v jihovýchodní Evropě a na Blízkém východě,” napsal o schůzce politiků expert, který působí v Německém Marshallově fondu.
Orbán podle něj navíc demonstruje, že kromě Evropské unie má mocné spojence i jinde. V maďarském prostředí se navíc bude moci prezentovat jako důležitý geopolitický hráč s vlivem dokonce na situaci v Sýrii. Vnitropoliticky pomohla ofenziva i Erdoganovi. Podle průzkumu veřejného mínění, který citovala ČTK, podpora tureckého prezidenta v říjnu vzrostla o 3,7 procentního bodu na 48 procent.
„Nepouštějte ho přes hranice“
Na tureckého prezidenta ale v Budapešti nečeká jen Orbánovo vřelé přijetí. Ve městě se chystají protesty vyjadřující solidaritu s Kurdy. Zúčastnit by se jich mohly tisíce lidí. Portál index.hu napsal, že kurdské milice YPG vyzvaly Maďarsko k tomu, aby Erdogana do země vůbec nevpustilo.
Turci, kteří považují kurdské milice za teroristy, zahájili ofenzivu proti YPG 9. října. Cílem bylo vytlačit je od hranice a zřídit tam bezpečné území pro návrat syrských uprchlíků z Turecka. Členové YPG byli spojenci USA v boji proti islámským radikálům. Protikurdské tažení podporují čtyři z největších tureckých parlamentních stran, nesouhlasí s ním jen prokurdská Lidově demokratická strana.
