Článek
Jeden z jeho největších životních úspěchů není hudební, ale filmový. Zazářil jako mladý železničář Miloš Hrma v oscarovém snímku režiséra Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky. „Šok pro mě nebylo to, že film nakonec dostal Oscara,“ vzpomíná Václav Neckář. „Já byl spíš v šoku, že mi tu roli vůbec dali. Vždyť mě předtím čtyřikrát nevzali na DAMU.“
O své myšlenky a tužby se podělil s diváky pořadu Intimní zpovědi. A kamery Seznamu pustil i na místa, která byla pro jeho život důležitá.
Během natáčení nás Václav Neckář vzal i do ústeckého bytu, kde vyrůstal s bratrem Janem. Ten už od čtyř let hrál na tahací harmoniku, naučil Václava lidové písničky a vystupovali třeba i doma na balkoně. „My jsme zpívali úplně všude. Nejvíc nám to šlo v koupelně,“ vzpomíná Václav se smíchem.
Po roce 1989 přišel útlum. O Václava najednou nebyl takový zájem jako dříve. Do toho se přidali zdravotní problémy. Ze hry ho na delší dobu vyřadila mozková mrtvice. Logopedka ho učila znovu mluvit, trénoval paměť, úplně změnil životosprávu.
V roce 2011 ale přišel zásadní obrat. Se skupinou Umakart natočil do filmu Alois Nebel krásnou písničku Půlnoční. „Takový úspěch nikdo nepředpokládal,“ vzpomíná Václav Neckář. „Vždyť ta písnička v tom filmu skoro není. Natočila se hlavně jako jeho propagace.“
V dnešní době několikrát měsíčně koncertuje. Připouští ale, že bez pomoci bratra Jana by to nešlo.
Premiéru pořadu Intimní zpovědi vysílá Televize Seznam vždy ve středu ve 21:30, hned po Mých místech. Minulá vydání obou pořadů jsou k dispozici na webu www.televizeseznam.cz
