Článek
Červeně vyznačené údaje o zdravotnících, kteří vypadli z pracovního procesu kvůli vlastní nákaze koronavirem, jsou při aktuálním tlaku na zdravotnický systém čím dál varovnější. Nedostatek personálu přitom řadu českých nemocnic trápil ještě předtím, než epidemie začala.
Pomocnou ruku nabízí iniciativa Sestry v záloze – vznikla už během prvních měsíců koronavirové krize a ve čtvrtek na své facebookové stránce ohlásila už 900 registrovaných členů.
Princip zůstává stále stejný – kvalifikované sestry, které aktuálně aktivně nepracují ve zdravotnickém zařízení, nebo pracují, ale mají volné časové možnosti, se mohou přihlásit a nabídnout svou pomoc nemocnicím, které naopak pracovní sílu potřebují.
„Vzhledem k tomu, že zdravotnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem sester, je tato iniciativa vlastně pozitivním přínosem covidu, jelikož tato myšlenka díky této situaci vznikla. Sestry v záloze nevyřeší dlouhodobý nedostatek, ale mohou pomoci s krátkodobými výpadky. Ať už v době chřipkové, covidové, nebo v období babyboomu na některých odděleních,“ popsala pro Seznam Zprávy hlavní koordinátorka projektu Renata Dubcová.
Sestry, které nabízejí své pomocné ruce, podle ní většinou pracují v jiné oblasti nebo v ambulantním sektoru. Zaregistrují se a vyplní preference působení. Následně je mohou nemocnice v jejich okrese oslovit.
Ohlas iniciativa zaznamenala už během jarní výzvy, nové zájemkyně nebo zájemci o výpomoc se však hlásí neustále.
„Registrovaných v průběhu výzvy bylo víc než 850 sester, téměř 300 sester se aktivně zapojuje nebo zapojilo. Některé sestry svou nabídku stáhly, některé zůstávají v aktivní záloze. Některé na základě naší výzvy našly svou vlastní cestu,“ uvedla koordinátorka v pondělí, do čtvrtka už bylo přihlášených zmiňovaných 900 lidí.
Respekt a úcta
Počet hospitalizací pacientů s covidem-19 se tento týden výrazně zvýšil a podle predikcí nadále poroste. Tlak na zdravotnický systém i lidi, kteří v něm pracují, se proto v následujících týdnech bude pravděpodobně ještě zvyšovat. Podle Renaty Dubcové by si jejich nasazení a energie měla veřejnost vážit.
„Zdravotníci jsou především lidé, kteří řeší stejné radosti i strasti jako ostatní smrtelníci. Práce v nemocnici je pro ně zaměstnání, které však v mnoha případech nemá pevně ohraničenou pracovní dobu, respektive ve většině jim zodpovědnost nedovolí nedokončit svou práci, pokud už padla. Jsou to svobodní lidé, kteří by to mohli udělat, ale neudělají. Měli by být vzorem pro lidi, kteří mají oblíbená slova jako: nelze, nejde, přijďte jindy, máme polední pauzu a podobně. Proto co vzkázat potenciálním pacientům? Především úcta a respekt je to, co si lidé pracující kdekoliv ve zdravotnictví zaslouží,“ míní.
Pracovní síly v posledních dnech poptávají nemocnice napříč regiony, mnohé se přitom neobracejí jen na studenty zdravotnických škol, ale i bývalé zaměstnance nebo širší veřejnost. Právě chybějící personál může být v následujících týdnech větším problémem než případný nedostatek lůžek a dalšího vybavení. Personál hledá například nemocnice v Uherském Hradišti, Liberci, Šumperku nebo České Lípě.