Článek
Říjnovou studii publikovali němečtí ekonomové na webu Institutu ekonomiky a práce (IZA). Autoři výzkumu v čele s ekonomem Ingo E. Isphordingem tvrdí, že jde o první analýzu, která poskytuje kauzální důkazy o vlivu znovuotevření škol po letních/koronavirových prázdninách na šíření infekce.
Jak už vyplývá z představení týmu, výzkum nevěnoval pozornost epidemiologickým otázkám například ohledně dětské imunity, potenciálu šíření u různě starých dětí či čemukoliv podobnému. Šlo čistě o čísla.
Díky tomu, že v každé spolkové zemi skončily prázdniny v jiný den (od čtvrtého srpna do cca půlky září), mohli ekonomové den po dni srovnávat počty nových potvrzených případů tam, kde se školy už otevřely, s místy, kde ještě zůstávaly zavřené. Nepodařilo se jim najít jediný důkaz, že by znovuotevření škol za přísného koronavirového režimu v Německu jakkoliv přispělo k zrychlení šíření koronaviru.
Počet nově nakažených na 100 000 obyvatel se naopak po třech týdnech po konci prázdnin snížil o 0,55 případu v porovnání se situací s regiony, kde prázdniny ještě trvaly.
Opatření v německých školách
- Ve zprávě odborníci opakovaně vypichují přísná bezpečnostní opatření v německých školách. Ačkoli byla konkrétní pravidla v režii jednotlivých spolkových zemí, výsledná opatření byla podle výzkumu víceméně homogenní.
- Opatření většinou zahrnovala povinné nošení roušek (ve většině spolkových zemí to platilo pro starší studenty i přímo při výuce, pro mladší jen mimo třídy), pravidelné větrání, dezinfekce tříd, sociální distanc a rozdělení do malých skupin.
- Studenti, učitelé i rodiče, u kterých se prokázal symptom naznačující covid-19, nesměli vstoupit do školy a museli se na 14 dní povinně izolovat.
- Zajištěná musela být i dostupnost testů pro děti i učitele, kteří přišli do kontaktu s nakaženým.
- Tělocvik a veškeré cvičení bylo zrušeno, stejně jako zpěv.
Z čeho výpočet vychází
Tým porovnával data ze všech 401 německých okresů, přičemž operoval v časovém rámci dva týdny před a tři týdny po konci letních prázdnin v jednotlivých republikách.
Data o nově nakažených odborníci čerpali z oficiálních údajů Institutu Roberta Kocha, který u nových případů uvádí i věkovou skupinu a příslušný okres. V Německu se jejich celkový počet po několikaměsíčním útlumu začal zvedat v pozdním červenci. Ve všech věkových skupinách dále zrychlovaly nárůsty případů i poté, co se v srpnu začaly otevírat školy. Ekonomové se snažili co nejpřesněji dobrat tomu, do jaké míry nárůstům otevření škol přispělo.
„Z dat nevyplynul žádný jasný systematický vzorec, který by se vázal k znovuotevření škol,“ píše se ve zprávě v sekci „data“, kde experti vysvětlují, jak ke svému závěru došli.
Když totiž vzali grafy nárůstů nových případů v jednotlivých regionech a označili v nich konec prázdnin, zjistili, že křivka v některých případech začala stoupat už před koncem prázdnin, jindy zároveň, někdy krátce po a jindy déle. Vysoká heterogenita v růstu nově nakažených v různých regionech podle nich korelovala spíš s hustotou zalidnění, kdy v řidčeji obydleném východním Německu byl růst pomalejší a naopak.
Z analýzy naopak vyplynulo, že regiony, kde školy otevřely, zaznamenaly v prvních třech týdnech pokles v růstu nově nakažených o 0,55 na 100 000 obyvatel v porovnání s kontrolní skupinou (tedy s regiony, kde ještě byly prázdniny).
Jak je to možné?
Spolehlivou odpověď na otázku, čím to, že by otevření škol minimálně v prvních týdnech dokonce mohlo snížit tempo růstu nově nakažených, autoři výzkumu nemají. Nabídli ale alespoň spekulativní vysvětlení.
Jak už bylo řečeno, zpráva opakovaně vyzdvihuje přísná bezpečnostní opatření. Školy po prázdninách zkrátka fungovaly úplně jinak než v době, kdy se ve snaze zpomalit nákazu plošně zavřely.
Kromě otevření škol se podle odborníků mohlo změnit i chování rodičů, kteří víc dbali na kontrolu svých dětí. Starosti mohli mít totiž nově i ti, které víc než obavy ze samotné nákazy začala strašit představa, že jejich dítě nebude smět do školy a bude muset zůstat doma. Děti zároveň podle autorů výzkumu byly i pod větším dohledem ze strany školy, než když spolu například volně trávily čas o prázdninových volnočasových aktivitách. Při podezření na nákazu se spolu s nimi otestovali i rodiče, čímž se mohlo předejít dalšímu šíření.
Dvě ale
Ekonomové zároveň v textu varují před špatnou interpretací jejich práce. Záměrem studie podle nich není rozporovat jarní rozhodnutí uzavřít školy, či tvrdit, že k šíření koronaviru v populaci školy vůbec nepřispívají. Politikům z celého světa doporučují výsledky své studie vzít v potaz s ohledem na dva, dalo by se říct, háčky.
Výzkum se odehrál v období, kdy byla v Německu oproti jarním měsícům podstatně nižší míra komunitního přenosu a zároveň byla společnost poučená o hygienických opatřeních, stejně jako bylo připravené i trasování a podobně. Nepřímo tak studie připouští, že na jaře dost možná šíření covidu ve školách zabránit nešlo, nebo jinými slovy, že v létě otevření škol nemuselo mít negativní dopad, protože nízká úroveň komunitního přenosu ještě umožňovala efektivní trasování.
Stejně tak autoři připomínají, že jejich studie se zabývá pouze časovým úsekem dvou týdnů před a tří týdnů po otevření škol, a to navíc v teplém letním období. „Nižší teploty a horší počasí na podzim mohou bránit outdoorovým aktivitám a větrání tříd, což může pomoci tvorbě ohnisek ve školách,“ píší na závěr úvodního shrnutí.
V Německu od tohoto pondělí začal platit částečný lockdown. Do konce listopadu se uzavřely hospody, bary, restaurace, divadla či kina. Školy i školky naopak, podobně jako ve Francii, zůstávají otevřené.
