Článek
Osmiletý Adam Vyčítal šel v květnu 2017 na operaci nosních mandlí do Nemocnice Pardubického kraje. Krátce před ní lékaři rozhodli, že mu odoperují i mandle krční. Čtvrtou noc po zákroku začal silně krvácet.
Dokument ČT ukazuje prostřednictvím kamerového záznamu, jak personál situaci nezvládl (na ukázku z dokumentu se můžete podívat v úvodním videu). Adam byl jen pár kroků od ARO týmu a potřebných přístrojů. Přesto se k němu první lékař dostal až po třinácti minutách. Mezitím zkolabovala jeho matka i sestra ORL. Následná resuscitace trvala příliš dlouho a Adam je dodnes ve vigilním kómatu.
Náměstek ministra zdravotnictví pro péči v Duelu reportáž označil za tendenční a zpochybnil i časové údaje o tom, že se k chlapci lékař dostal až po třinácti minutách. „Lékař tam byl asi za tři a půl minuty. Myslím, že pracovníci ORL zasáhli adekvátně,“ říká Prymula.
Anketa
Podle advokáta rodiny Adámkových ale doktorka, která byla první na místě, krvácejícímu chlapci nepomohla. „To je ta lékařka, která tam jen chodila s rukama v kapsách. To nelze považovat za adekvátní reakci na tepenné krvácení u malého dítěte. Až po třinácti minutách se tam dostavil ORL specialista,“ říká Mario Švehelka.
„Selhání systému“
Podle něj krvácení u dítěte po operaci mandlí není neobvyklé. Jako hlavní problém vidí celkové selhání postupů v Pardubické nemocnici.
„Není to první případ krvácení po operaci mandlí u dítěte, kdy na tom oddělení zavládl chaos. Znám několik podobných kauz, jedna se odehrála v Brně. Tady jistě byla individuální selhání, ale to je důsledek toho systému, té nepřipravenosti. Personál oddělení, kde jsou takoví pacienti, musí být vycvičený, musí absolvovat plané poplachy. Je to zodpovědnost vedoucího oddělení,“ myslí si Švehelka.
Náměstek Prymula připouští, že došlo k pochybení lékařky. „Sestra byla v šoku, ta naprosto situaci nezvládla. Že se lékařka měla dítěti věnovat, je pravda. Na druhou stranu potřebovali pomoc ORL oddělení, kam nebylo předtím zavoláno, a ona podle mých informací běžela sehnat někoho z ORL. Mělo to být tak, že zkušenější, tedy lékařka, měla zůstat s dítětem a starat se o něj a sestra měla běžet pro pomoc,“ říká Prymula.
Vedení nemocnice navíc tvrdí, že nikdo matce neřekl, aby šla se svým dítětem na ambulanci ORL. „V případě, že se objeví komplikace související s tímto typem výkonu, neřeší se prezentovaným způsobem na ambulanci ORL. V souvislosti s tím také nemám informace, že by kdokoli z personálu naší nemocnice dal mamince nezletilého chlapce pokyn k přesunu právě na ambulanci ORL,“ uvedla ředitelka nemocnice Štěpánka Fraňková.
Přístup ke zdravotní dokumentaci
Rodina vede s nemocnicí občanskoprávní spor. Přes rozhodnutí okresního soudu jí ale nemocnice stále odmítá vydat kompletní zdravotní dokumentaci.
„Tohle není korektní přístup. V takových případech by měla být komunikována veškerá dokumentace. Pro orgány činné v trestním řízení by měly být veškeré podklady k dispozici,“ míní Prymula.
Právník Švehelka ale říká, že podobný postup není ojedinělý. „Zabránění postiženému v přístupu k dokumentaci je mnohdy hlavní obrannou linií nemocnic. Tvrdí například, že na to pacient nemá nárok, že část dokumentace je jen pro jejich vnitřní potřebu, nebo tvrdí, že byly záznamy zničeny, nebyly vůbec pořízeny či se ztratily. Pacient má vždy nárok na kopii zdravotnické dokumentace, která je o něm vedena.“
Náměstek ministra zdravotnictví doporučuje, aby se lidé v takových případech bránili soudně, a s tím souhlasí i Švehelka.
Pardubická nemocnice rodině podle prohlášení ředitelky nabídla „možnost zřízení nelimitovaného otevřeného účtu ke krytí veškerých nákladů spojených s péčí o chlapce a zároveň odškodnění ve výši odpovídající závažnosti celé situace a horní hranici poskytované v analogických případech”.
Právní zástupce Švehelka ale v Duelu řekl, že se o této nabídce on i otec chlapce dozvěděli teprve ve středu z webových stránek nemocnice.
