Článek
Svým podpisem rovněž stvrdil zákon, jenž umožňuje hlavě státu po odchodu z úřadu stát se doživotním senátorem. Legislativa je součástí ústavních změn, které letos odsouhlasili v referendu Rusové. Informují o tom ruské tiskové agentury.
Zákony budí pozornost kvůli možným náznakům toho, co hodlá současný vládce Kremlu podniknout, až mu současný mandát skončí, píše agentura Reuters. Putin minulý týden na tradiční tiskové konferenci své plány neprozradil. Uvedl, že se ještě nerozhodl, zda se bude znovu o prezidentský úřad ucházet. Ústavní změny Putinovi, jehož současný čtvrtý prezidentský mandát končí v roce 2024, umožňují znovu se ucházet o úřad, a to dvakrát na šest let. V čele země tak může zůstat až do roku 2036.
Dosavadní zákony prezidentům zaručovaly imunitu, která se vztahovala na trestné činy, jichž se dopustili v úřadu. Výjimku představovaly závažné činy. V takovém případě měl stíhání zahájit Vyšetřovací výbor Ruské federace a parlament poté rozhodnout o případném zbavení imunity prezidenta.
Nová úprava exprezidentům a jejich rodinám zajišťuje v podstatě doživotní imunitu. Poté, co v úřadu skončil, prezident nemůže být trestně odpovědný, nesmí být zadržen, zatčen, prohledán ani vyslýchán, píše agentura Interfax. Výjimkou je velezrada a další závažné zločiny – v takovém případě může nově bývalou hlavu státu obvinit Státní duma a postup musí potvrdit nejvyšší a ústavní soud. Na základě těchto obvinění rozhodnutí o zbavení imunity učiní Rada federace, čili horní komora parlamentu, napsala agentura TASS.
Druhý podepsaný zákon se zpětně se vztahuje například na Dmitrije Medveděva, jenž byl šéfem Kremlu v letech 2008 až 2012. Nově také prezident může jmenovat do 170členné Rady federace až třicet senátorů, sedm z nich doživotně. Zákony už schválila Státní duma i Rada federace a začaly platit v úterý po jejich zveřejnění.
