Po očkování na čas ochrnul. Taková reakce je velice vzácná, říká imunolog

Petr prodělal covid-19 letos v březnu. Tři dny ležel s teplotou, zbytek karantény strávil zavřený doma. Nemoc ho nijak zvlášť nepoznamenala a pravděpodobně od ní má díky protilátkám na nějaký čas pokoj. Přesto ho okolnosti a vládní opatření přiměly nechat se čtvrt roku od nákazy naočkovat.

„Chystali jsme se s přítelkyní vycestovat na dovolenou. Tou dobou strašili, že kdo nebude mít očkování, ten se nikam nedostane. Paradoxně spíš ona byla odpůrcem toho očkování. Ale protože jsme chtěli vystřelit ven, tak jsem řekl: Pojďme se očkovat,“ popisuje během krátké procházky v areálu rehabilitační nemocnice.

V sobotu 19. června dostal první dávku vakcíny od firmy Pfizer. Ve středu vyrazil za kamarády na zápas v malém fotbale, utkání Hanspaulské ligy.

„Už když jsem šel na zápas a házel si tašku přes rameno, tak jsem si říkal: ‚Ta je nějaká těžká, co v ní mám?‘ Cítil jsem se velice zesláblý. Přijel jsem na zápas, převlékl jsem se a cítil jsem se unavený. Říkal jsem, že ani nevím, jestli budu hrát, ale přemlouvali mě, ať jdu. Rozeběhl jsem se, chtěl jsem kopnout do balonu a prostě jsem spadl,“ popisuje první příznaky.

Někteří se mu smáli, že je opilý. Vypil iontový nápoj, chvíli seděl na lavičce, ale běhat už zkrátka nemohl. Petr odjel domů, šel si lehnout a druhý den vyrazil do práce.

„Pracuji manuálně, zkrátka jsem usnul na schodech. Když mě kolega vzbudil, ať jedu domů, když mi není dobře, tak jsem se z těch schodů nemohl pořádně ani zvednout. Tak jsem si sedl do taxíku a přijel jsem domů. Tam jsem spal asi osm hodin v kuse,“ říká čerstvý čtyřicátník.

Když se vzbudil, už se nemohl pohnout. Nehýbal rukama ani nohama. Nedokázal se posadit, jenom ležel.

„Nemohl jsem ani dosáhnout na telefon. Nenapadlo mě vyzkoušet třeba Siri. Na stole jsem měl telefon, ale nemohl jsem na něj dosáhnout. Bylo to strašné. Chtělo se mi na záchod. Ležel jsem a přemýšlel, jak to udělat, abych se nepomočil. Ve finále jsem to zvládl do pet lahve, kterou jsem si nějak přihrál, už ani nevím jak,“ popisuje svízelnou situaci. Jeho přítelkyně přišla domů pozdě, po večírku s kamarádkami.

„Jak jsem spal na gauči, tak si asi myslela, že trucuju,“ říká dnes už s úsměvem. „Šla si lehnout k sobě do pokoje. Ráno, když se vzbudila, tak jsem jí teprve řekl, co se stalo, a ona mi zavolala sanitku.“

Sanitka ho odvezla do Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, na tamní jednotce intenzivní péče si poležel skoro tři týdny. Lékařská zpráva, do které měla redakce možnost nahlédnout, dává jeho komplikace do souvislosti s očkováním proti covidu-19.

„Pacient přijat pro: akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie (GBS), klinicky se manifestující jako progredující proximálně akcentovaná kvadruparéza po očkování 1. dávkou Comirnaty Pfizer,“ píše se v dokumentu.

Převedeno do řeči lidové: Po první dávce očkování proti covidu-19 ochrnul na všechny končetiny, stala se z něj „placka“, pacient zcela neschopný jakéhokoliv pohybu.

„Akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie“ (AIDP) je nejčastější formou takzvaného Guillain-Barrého syndromu (GBS). Jde o velice vzácné onemocnění, které nejčastěji postihuje malé děti a zpravidla ho způsobuje infekce. Podle dat amerických úřadů postihuje asi 0,16 až 4 lidi na 100 tisíc obyvatel. Pacient postupně ochrne, typicky od nohou nahoru.

Při rychlém lékařském zásahu se přibližně 95 % pacientů zcela uzdraví.

Guillain-Barrého syndrom v posledních týdnech upoutal zájem veřejnosti přinejmenším dvěma zprávami. Zaprvé ho příslušné agentury (americká FDA a evropská EMA, potažmo český Státní ústav pro kontrolu léčiv) uvedly jako vzácný vedlejší účinek vakcíny Janssen. Slavná americká kapela Offspring potom vyhodila svého bubeníka poté, co kvůli vlastní zkušenosti s touto nemocí odmítl očkování proti covidu.

Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) na dotaz Seznam Zpráv popsal, že se skutečně zabývá možnými případy nežádoucích účinků jednotlivých vakcín proti covidu-19 v souvislosti s Guillain-Barrého syndromem. Jedná se ale o jednotky případů, zatímco plně očkovaných obyvatel je už téměř 5,5 milionu.

„Pokud jde o vakcínu Vaxzevria (AstraZeneca, pozn. red.), signál GBS byl hodnocen už v červenci 2021 a do informací o přípravku této vakcíny bylo doplněno upozornění na možné riziko GBS. Vzhledem k tomu, že hodnocení neprokázalo zatím jasný vztah GBS a aplikace vakcíny Vaxzevria, nebyl GBS stanoven jako prokázaný nežádoucí účinek a nadále průběžně probíhá další hodnocení tohoto možného rizika,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková.

„U vakcíny COVID-19 Vaccine Janssen (Johnson and Johnson) proběhlo hodnocení možného rizika GBS také v červenci 2021 a u této vakcíny dostupné údaje ukazují na příčinný vztah s GBS. Proto byl GBS doplněn jako velmi vzácný nežádoucí účinek do informací o přípravku této vakcíny. Pro vakcíny Comirnaty (Pfizer) a Spikevax (Moderna) je možné riziko GBS rovněž průběžně sledováno, ale vzhledem k tomu, že výskyt GBS po očkování těmito vakcínami je dosud výrazně nižší, než je výskyt GBS v běžné populaci, zatím nebylo prokázáno, že by GBS mohl být nežádoucím účinkem těchto dvou vakcín,“ zní stanovisko ústavu, který hlídá nežádoucí účinky léků.

Ve spolupráci s EMA český úřad průběžně vyhodnocuje všechny možné případy nežádoucích účinků, takže je možné, že varování před vzácným výskytem GBS přibude na příbalových letácích dalších vakcín proti covidu-19.

Petrovi vzácné onemocnění převrátilo život. Jako živnostník, který se živí rukama, se dostal do nezáviděníhodné situace. Těší ho třeba podpora přátel z fotbalu, přestože sám neví, jestli se ještě někdy rozeběhne za míčem.

„Strašně mi pomohlo, že se o mě na Vinohradech dobře postarali. A že to umí léčit, dostal jsem do sebe pět dávek plazmaferézy. Vysvětlili mi to tak, že můj krevní oběh kompletně přefiltrují, vyčistí, dostanou z něj, co tam nemá být,“ popisuje první dny po hospitalizaci.

Napadený byl celý jeho nervový systém. Všechno vnímal, cítil prsty na rukou i na nohou, ale nemohl s nimi hýbat.

„Doktoři tomu říkají ‚placka‘, těmto typům pacienta, jako jsem byl já, kteří se prostě nehýbou. Položili mě na lůžko, nemohl jsem se ani otočit na bok. To bylo strašné. Měl jsem třeba na lůžku tlačítko na přivolání sestry nebo doktora, ale já jsem na něj ani nedosáhl. Totální beznaděj. Ležíte na zádech a nemůžete se pohnout ani o kousek,“ popisuje.

Sestry v nemocnici ho otáčely na bok, aby se mohl vyspal, protože mimo jiné nebyl zvyklý spát na zádech. Z ležení ho bolely kyčle. Nejhorší byl ale samotný pocit, že se nemůže pohnout. Do propouštěcí zprávy se logicky dostala i zmínka o depresi pacienta. Postupně se ale karta začala obracet k lepšímu. Po třech týdnech na JIP se zvládl posadit. Následovalo 14 dní rehabilitace v nemocnici.

„Patří jim velký dík, díky jejich péči jsem začal chodit s chodítkem. Do stoje mi museli pomoct dva lidé. Teď už to zvládnu i bez chodítka, ale pro jistotu se opírám o vozík,“ říká s rukama na madlech kolečkového křesla.

V rehabilitační nemocnici je nyní první týden a doufá, že ještě v srpnu odejde po svých. Doktoři mu řekli, že diagnóza je z 95 % vyléčitelná a že by se mu problémy už neměly vrátit.

„Netuším, jestli si třeba ještě někdy zajdu s kluky zahrát fotbal, ale třeba to půjde. Musím na sobě makat. Vidím, že to má smysl, že to pomáhá,“ říká odhodlaně.

Hlavou se mu přitom honí mnoho dalších otázek. Měl se nechat očkovat, když z nemoci covid-19 žádné obavy neměl? Měl si nechat změřit protilátky, když nemoc prodělal jen tři měsíce před očkováním? Bude moct znovu pracovat stejně jako před očkováním? A přizná mu stát nebo výrobce vakcíny nějakou náhradu škody?

Určitě není jediný, kdo má po očkování proti covidu velké problémy. Vyhlášenou rehabilitační nemocnicí, ve které nyní pobývá, prošli podle její mluvčí přinejmenším dva další pacienti s GBS, u kterých lékaři určili očkování proti covidu-19 jako možnou příčinu onemocnění. Byli to muž a žena ve věku 40 až 50 let.

Ohledně měření protilátek se odborníci neshodnou. Ministerstvo zdravotnictví drží striktní linii: Nevíme, kolik protilátek je dost, a proto ani nedoporučujeme je zkoumat. Skupina českých imunologů se snaží prosadit opak, tedy aby protilátky hrály stejnou roli jako očkování třeba právě v otázce cestování, kvůli kterému se Petr nechal naočkovat.

Martin Balík, vedoucí lékař intenzivní péče Všeobecné fakultní nemocnice, přímo varuje před masovým očkováním lidí, aniž by se podrobně zkoumal jejich zdravotní stav, zkušenost s virem SARS-CoV-2 nebo přímo množství protilátek.

„Od ledna tady na vakcinaci kolabují stovky zdravotníků, kteří se při nepřetržitém kontaktu s covidem-19 nechávali tak trochu hurá stylem vakcinovat. Já eviduji pět případů závažných zdravotních komplikací a jedno úmrtí na souběh nepoznaného covidu-19 a vakcinace,“ řekl nedávno Balík pro Seznam Zprávy.

Debaty odborníků nicméně často narážejí na fakt, že covid-19 je relativně nové a tedy jen málo prozkoumané onemocnění. Václav Hořejší, imunolog z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, podporuje očkování lidí, kteří nemoc prodělali.

„Pokud to lidé prodělali, tak jsou v podobné situaci jako očkovaní, jsou chráněni protilátkami a paměťovými buňkami imunitního systému. Pokud se navíc dají očkovat, a doporučují se právě nejméně tři měsíce, tak to u velké většiny z nich vede k dalšímu silnému povzbuzení imunitního systému, takže jejich ochrana je ještě lepší,“ popisuje pro Seznam Zprávy imunolog Václav Hořejší.

On sám patří k lékařům, kteří zkoumání množství protilátek nepovažují za vhodné. „My dnes nevíme, jaká je dostatečná hladina protilátek. Nevíme ani, jestli třeba vysoká hladina protilátek je kontraindikací k dalšímu očkování. Prostě to nevíme. Covid-19 je s námi příliš krátkou dobu, studie ještě nejsou hotové. Zvláště o těchto velice zvláštních případech se ani nenajde dostatek dat, ze kterých by se daly udělat závěry,“ říká.

Může očkování člověka s vysokým množstvím protilátek poškodit? Podle Hořejšího k tomu chybí data. Špatná reakce imunitního systému může nastat po každé infekci, a to klidně i se zpožděním.

„Jestli je tam zvýšené riziko nějakých komplikací, se prostě neví. Komplikace v takovém rozsahu, jako je tento případ, jsou velice vzácné, jsou to jednotky mezi miliony naočkovaných. Znovu zdůrazňuji, že stejné komplikace se vyskytují i po prodělání různých virových nemocí, a to častěji,“ říká profesor imunologie.

Petr měl z medicínského hlediska prostě smůlu, ke vzácným komplikacím zkrátka někdy dochází, podotýká Hořejší.

„Bohužel se to stává, imunitní systém není stoprocentně dokonalý. Když začne fungovat, ať už je to nemoc nebo očkování, u kterého je to mnohem méně časté, tak vznikají imunopatologické reakce. Kromě toho, že je imunitní systém schopný se vypořádat s bakterií nebo virem, tak přitom vždycky dochází k většímu nebo menšímu poškození okolních zdravých buněk nebo dokonce celého organismu,“ popisuje.

Stejně přehnanou reakci může vyvolat třeba tříska, kvůli které zhnisá celý prst a v extrémním případě je nutné ho amputovat. Nebo některé virové záněty jater, lidově zvané žloutenka. Virus neničí jaterní buňky, ale imunitní systém se masivně vrhne na jaterní buňky infikované virem. Ničí je, aby se nestaly zdrojem další infekce, vysvětluje imunolog.

Přínos očkování proti covidu-19 ale podle něj jasně převažuje nad riziky. „Ano, je pravděpodobné, že jde v tomto případě o velmi vzácnou komplikaci po očkování. Možná i v kombinaci s tím, že předtím tu nemoc prodělal, měl k tomu nakročeno, a tím očkováním se mu ještě vypudily škodlivé protilátky. To všechno je možné, to se stává. Taková dobrá zpráva je, že velká většina pacientů s tímto onemocněním se z toho dostane,“ uzavírá Hořejší.