Článek
Pokud bychom chtěli být stoprocentní ve snaze zastavit šíření koronavirové nákazy, testy a izolace by se musely týkat i lidí s očkováním. Ale teď se hraje především o to, jak snížit šíření a přitom začít normálně žít. Odpověď je: nechat se vakcinovat, říká Petra Mlčochová, která zkoumá covid na University of Cambridge.
České Ministerstvo zahraničí zařadilo tento týden na seznam států, které pro neočkované turisty znamenají po návratu do vlasti nejmíň pětidenní izolaci a následný PCR test, narychlo další země. Čechy hojně navštěvované Řecko, dále třeba Irsko a Monako. Omezení má bránit dalšímu zavlečení nakažlivější varianty nového typu koronaviru: deltě.
Lidé s ukončeným očkováním nic takového podstupovat nemusí. Byť – s výrazně menší pravděpodobností – se i oni mohou nakazit a šířit infekci dál. Nebylo by logické testovat při návratu do vlasti očkované? I na to odpovídala v podcastu Ptám se já vědkyně Petra Mlčochová, která covid zkoumá na univerzitě v britské Cambridge.
„Myslím, že by se mělo testovat, když se cestuje. A to beze sporu všechny. Očkované, nebo neočkované. A pokud bychom chtěli být stoprocentní, má odpověď je ano, i naočkovaní lidé by měli jít do izolace,“ uvedla Mlčochová. „Ale my se teď v podstatě snažíme najít kompromis mezi tím, jak snížit šíření viru a začít normálně žít. Nechat se navakcinovat – to je v podstatě ten nejlepší způsob. I když nemáme stoprocentní jistotu, čísla jasně ukazují, že pokud je populace dostatečně proočkovaná, tak se šíření choroby snižuje. Vakcíny jsou vlastně místo lockdownů. Dělají tu samou věc. Zpomalují šíření viru, což je to, čeho musíme docílit.“
O přínosu očkování nemá vědkyně pochyb. „Dám vám čísla z Velké Británie, která mluví sama za sebe. Když se podíváme na začátek ledna 2021, kde byla druhá vlna SARS-CoV-2, tak ze všech lidí, kteří byli pozitivní na virus, skončilo 7 % v nemocnici. A z toho 2 % zemřela. Když se podívám na současnou situaci, kdy je naočkováno 80 % populace a nakažených je, řekněme, ve třetí vlně stejně jako v lednu, tak máme dvakrát méně lidí v nemocnicích. Ale máme 300× méně mrtvých.“
To je podle Mlčochové důkaz, že vakcíny fungují i proti variantám, protože přes 90 procent viru, který teď koluje v Británii, je delta.
Z aktuální zprávy Státního zdravotního ústavu vyplývá, že v Česku už převládá delta varianta covidu-19, a to až z 90 %. Jak podstatné je dál sekvenovat vzorky testů, když nakažlivější varianta už v zemi dominuje?
„Smysl to má. Je velice důležité rozumět tomu, jak se virus přenáší a kolik toho viru v republice je,“ vysvětluje Mlčochová. „Dám příklad z jiné epidemie. Během roku 2015 jsem pracovala v západní Africe během epidemie eboly. Kolega z Cambridge tam úplně z ničeho postavil laboratoř, která začala sekvenovat nakažené případy. Zjistilo se, kde je ohnisko nákazy. A sekvenace určila, od koho kdo se nechal nakazit. Tím, že znáte sekvenci, můžete zjistit, že tento člověk nakazil jiné lidi. A tím pádem máte daleko více informací, koho izolovat a jaký přístup zvolit k izolaci, očkování a tak dále.“
Mlčochová v rozhovoru pro Seznam Zprávy dodává, že je nezbytné u SARS-CoV-2 vědět, jaké varianty se vyskytují. Zejména kvůli zjištění, zda některá není méně citlivá na existující vakcíny. Existuje už varianta, která by vykazovala rezistenci vůči očkování? „Dobrá zpráva je, že takováto varianta zatím nekoluje. A my velice doufáme, že nebude kolovat. Vakcíny fungují tak, že ve vašem těle vyvolají protilátkovou odpověď. A ty protilátky se váží na různá místa povrchového proteinu na onom viru. A tím, když vznikne jedna mutace nebo několik mutací v různých variantách, stále máte dost protilátek, které se budou vázat na jinou část toho viru. Tím pádem jsou stále funkční.“
Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu nebo ve své oblíbené podcastové aplikaci.
