Po nanorouškách spustí český start-up výrobu nanonáplastí. Urychlují hojení

Start-up Nano Medical, který si v Liberci pořídil majitel textilky Triola Zbyněk Slavík, chystá do výroby svůj první originální produkt: speciální nanonáplast.

„Náplast je certifikovaná a registrovaná na SÚKL, spustili jsme přípravu obalů, jednáme s obchodními partnery. Sériovou výrobu rozjedeme na podzim, tak abychom výrobek dostali do lékáren a řetězců nejpozději začátkem příštího roku,“ říká spolumajitelka a šéfka firmy Nano Medical Marcela Munzarová.

Liberecká nanonáplast s obchodním názvem ChitoFib Patch se bude v první fázi prodávat v Česku a na Slovensku, smlouva s distributory už je podle Munzarové před podpisem. Zároveň firma jedná o dodávkách do Polska a Maďarska, ráda by pronikla také do Německa.

Náplast ChitoFib obsahuje polštářek s nanovlákennou vrstvou z polysacharidu chitosan. „Nanovrstva rychleji zastavuje krvácení, tvoří bariéru proti průniku bakterií a nečistot do rány, urychluje zatažení rány a hojení,“ popisuje Munzarová, která je spoluautorkou patentu na chitosanová nanovlákna.

Podle ní je hojivá nanonáplast prvním certifikovaným výrobkem svého druhu na středoevropském trhu. „Považujeme za průlom, že se nám produkt podařilo u SÚKL registrovat,“ říká.

Náplast, jejíž výrobu letos v Liberci rozjedou, je zatím určena pro použití v domácnosti. Nano Medical už ale v klinických testech ověřuje na stejné bázi vyráběné kryty poranění pro profesionální péči. Uplatnily by se v nemocnicích při operacích nebo při léčbě kontaminovaných, těžko se hojících ran, jako je diabetická noha nebo bércové vředy.

„Na vyhodnocení klinických testů potřebujeme ještě asi rok a půl,“ říká Munzarová. Po schválení vidí další možnosti pro uplatnění svého nanomateriálu i v dalších aplikacích, třeba v zubním lékařství.

Nanonáplast byla hlavním vývojovým i byznysovým cílem firmy Nano Medical, která vznikla právě proto, aby rozjela výrobu tohoto produktu a uvedla ho na trh. Původními plány ale zamával letos na jaře koronavirus.

Když se ukázalo, že v Evropě chybí výrobci zdravotnických roušek, odložila Nano Medical svůj klíčový projekt a pustila se do výroby speciálního filtračního nanomateriálu pro obličejové masky, který v té době už měl atesty amerických Nelson Labs.

Nanoroušky liberecká firma zčásti sama šije, zhruba polovinu produkce prodává dalším výrobcům zdravotnických ochranných pomůcek.

Výrobu se sice povedlo spustit loni až v květnu, kdy už největší poptávka po rouškách ve střední Evropě opadala, přesto z výrobní linky Nano Medical odešlo na půl milionu čtverečních metrů nanomateriálu zhruba na 12,5 milionu roušek.

Nano Medical teď jako ostatní výrobci nanomateriálů čeká, jak vláda rozhodne o dalším používání ochranných prostředků ve veřejných prostorách: zda nařídí respirátory FFP2, nebo ponechá občanům možnost volby mezi respirátorem a ústenkou.

Liberecká firma sice chystá k certifikaci vlastní model respirátoru s nanofiltrem, Munzarová je ale přesvědčena, že povinné nošení respirátorů nemá v boji s koronavirem smysl. „Respirátory bez výdechového ventilu nejsou příliš komfortní, hůř se v nich dýchá. Kvalitní nanoroušky jsou přitom velmi účinné, naše nanovrstva má schopnost zachytit 99,9 procenta virů. Pokud budou mít lidé na výběr, budou volit spíše roušky,“ soudí šéfka Nano Medical.

Rozhodnutí vlády nepochybně ovlivní poptávku po ochranných prostředcích a bude mít vliv na odbyt Nano Medical a dalších výrobců nanovlákenných ochranných pomůcek.

Díky urychlenému rozjezdu se loni Nano Medical dostala k prvním zhruba 65 milionům tržeb, letos už počítá s 80 miliony korun. To už by byla skoro polovina předloňského obratu mateřské Trioly.

Vývoj nanomateriálu, příprava aplikací a certifikační proces přišly Nano Medical asi na čtyři miliony korun, polovinu z nákladů pokryly dotace určené na podporu inovací. Návratnost vložených investic Munzarová odhaduje zhruba na sedm let.