Článek
Politická scéna je znovu stabilní. Volební předpovědi slibují stranám zhruba stejné výsledky jako před čtyřmi lety. Stranické kandidátky zároveň svědčí o tom, že většina poslanců prodlouží svůj mandát také do příští Sněmovny.
Ukazuje to model, který Seznam Zprávy vytvořily na základě předvolebního průzkumu agentury Kantar pro ČT. Tento model přidělil favorizovanému hnutí ANO 59 poslaneckých mandátů, koalice Spolu a Piráti+STAN budou mít 43, respektive 44 mandátů. O zbytek se v něm rozdělily SPD společně s komunisty a Šlachtovým hnutí Přísaha.
Předpovědi a tím i přepočty na mandáty se jistě po hlasování voličů změní, proto je důležitější obecné sdělení: Strany už neexperimentují, ale postavily na přední místa kandidátek vyzkoušené osobnosti.
Při převratných volbách roku 2013, kdy na scénu vstoupila hnutí ANO a Úsvit a do parlamentu se vrátili lidovci, obhájilo mandát jen 72 poslanců.
Před čtyřmi lety to bylo podobné. Babišovo hnutí ANO ještě posílilo, Okamura pronikl do Sněmovny s novou formací SPD a nečekaný úspěch přinesly volby Pirátům. Nikoho tehdy nepřekvapilo, že přežilo jen 77 zákonodárců.
Tentokrát bude o svůj mandát znovu usilovat 160 členů dolní parlamentní komory, přitom 110 z nich stojí na předních místech kandidátek a tedy se značnou nadějí, že budou opět zvoleni.
Nelze přitom vyloučit, že ze současné Sněmovny se do té příští prosadí ještě více poslanců. Někteří totiž byli odsunuti na „nevolitelná“ místa a mohou uspět díky kroužkování.
Větší počet zkušených poslanců by zajistil volební výsledek, při kterém by se ve sněmovně udrželi sociální demokraté a zároveň by neuspěly nové strany Přísaha ani Trikolora-Svobodní-Soukromníci.
Ve srovnání se zmíněným rokem 2013 však vznikne takřka zbrusu nová Sněmovna. Ve funkci se udrží jen osm poslankyň a poslanců, kteří o zákonech rozhodovali už před tehdejším zemětřesením. Dva z nich – bývalý občanský demokrat Radim Fiala a Jaroslav Foldyna původem z ČSSD – jen díky tomu, že změnili stranu.
Pilířem Sněmovny se na rozdíl od dřívějšího tandemu občanských a sociálních demokratů stává hnutí ANO, když šestnáctičlenné jádro jeho klubu v čele s Jaroslavem Faltýnkem a Radkem Vondráčkem obhájí svůj mandát i podruhé a zřejmě i nadále bude určovat dění ve Sněmovně.
ODS se ve Sněmovně po roce 2013 udržela, přesto její klub prošel pod vedením Petra Fialy a Zbyňka Stanjury takřka úplnou proměnou. Lidovce bude nadále reprezentovat nová generace, kterou do Sněmovny před osmi lety vytáhl tandem Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka.
Komunistům hrozí, že z českého parlamentu poprvé v historii vypadnou. Také pro ně je poslední šancí generace politiků, která vystoupila na scénu až po roce 2013, spojená především se jmény Leo Luzar a Zdeněk Ondráček. O epochálním převratu uvnitř KSČM svědčí, že nekandiduje bývalý předseda Miroslav Grebeníček ani šéf klubu Pavel Kováčik. Až na druhé (a tedy nevolitelné) místo ustoupil v jižních Čechách předseda Vojtěch Filip.
Veteráni z jiných stran se už rozloučili v předchozích volbách nebo během volebního období. Kariéru teď ukončí a znovu už kandidovat nebudou jen dvě legendy, Karel Schwarzenberg (TOP 09) a Jan Zahradník (ODS).
Poslanci z „nového“ hnutí SPD a „nové“ strany Pirátů obhajují zpravidla poprvé. Piráty lze přesto označit za nejstabilnější ze všech partají, které se přihlásily do letošních voleb. Minimálně vzhledem k tomu, že nejlépe volitelná místa na jejich kandidátkách obsadili bez výjimky současní poslanci. Ze dvaadvacetičlenného klubu Pirátů rezignovala na další kariéru pouze jedna poslankyně. V dalších čtyřech případech kandidují členové současného klubu na místech, kde lze o zvolení pochybovat.
