Článek
Nezvykle vysoké teploty, modrá obloha a všude plno květů. Zatímco běžní obyvatelé Evropy si počasí pochvalují, jinak to vidí zemědělci. Znepokojuje je pokračující sucho, odborníci podle německé veřejnoprávní stanice Deutsche Welle varují, že jakmile se Evropa vypořádá s pandemií koronaviru, může přijít další krize, tentokrát potravinová.
Aktuálně ale zemědělce trápí také problémy spojené s pandemií. Uzavřené hranice a přísná opatření totiž způsobily odliv sezonních pracovníků ze zahraničí. Právě téma nedostatku pracovních sil dominovalo titulkům evropských médií a změna klimatu se oproti předchozím měsícům opomíjela.
„Leden byl opravdu teplý. Neexistují žádné důkazy o tom, že by se globální oteplování zastavilo nebo zpomalilo,“ cituje Deutsche Welle varování Andrease Beckera z Německé meteorologické služby (DWD) ve Frankfurtu nad Mohanem.
Podle Beckera byly mezi prvními měsíci roku 2020 značné výkyvy. Zatímco leden a březen byly příliš suché, únor naopak zaznamenal nezvykle vysokou míru srážek. Hladina vody v největší německé řece Rýnu byla na začátku března o více než šest metrů nad průměrem. V současné době se výška hladiny Rýnu pohybuje okolo 3,5metrového průměru, nadále ale klesá.
Právě únor by mohl podle meteorologů ještě zachránit zásoby podzemní vody. K jejich úbytku došlo v předchozích letech, kdy letní teploty překračovaly 40 stupňů Celsia. Nedostatek podzemní vody může nejvíce zasáhnout stromy, které čerpají vodu z hloubky okolo dvou metrů. Meteorology i zemědělce ale zneklidnil počet srážek v březnu, podle prvních odhadů spadlo v Německu jen okolo 50 až 75 procent běžného množství vody.
Stále častější sucho může mít mnohem větší dopad na východní Evropu. Podle meteorologů dochází za poslední tři roky k úbytku srážek nejen v Německu a oblasti střední Evropy, ale také v zemích více zaměřených na zemědělství, jakými jsou Polsko, Ukrajina, Bělorusko, Rusko nebo Rumunsko.
Vlny veder přidělávají práci také zdravotníkům, kteří se navíc v létě budou pravděpodobně nadále potýkat s pandemií nového koronaviru. Za horký den jsou obecně považovány dny, kdy rtuť teploměru vystoupá nad třicet stupňů Celsia. „Zatímco například v Lipsku lze statisticky očekávat sedm až osm takových dní ročně, v roce 2018 jsme jich měli 36 a v loňském roce 29,“ cituje Deutsche Welle Andrease Marxe z Centra pro výzkum životního prostředí.
Vyšší teploty pak můžou být další komplikací pro starší občany, kteří jsou skupinou nejvíce ohroženou koronavirem. Seniorům může dusno ještě ztížit dýchání, které už tak omezuje povinné zakrývání úst a nosu rouškou. S pokračujícím suchem navíc stoupá riziko lesních požárů, dým z nich by tak mohl ještě více přitížit plicím nejohroženější skupiny obyvatel.
