Po koronaviru přišlo sucho. Nejspíš nejhorší v historii, zní z Polska

Průměrná teplota byla v březnu ve Varšavě o více než dva stupně vyšší, než je obvyklé, navíc skoro nepršelo. Jen ve středu v Mazovském vojvodství, jehož centrem je hlavní město, došlo ke 40 požárům lesních porostů a 150 požárům trav. V celém Polsku sice kvůli epidemii koronaviru platí zákaz vstupu do lesa, i tak ale hoří kvůli nedopalkům či vypalování staré trávy.

„Rostliny jsou na začátku vegetačního období, potřebují spoustu vody. Je to teď pro ně těžká doba. Trpí stromy, protože při suchu jsou méně odolné vůči útokům hmyzích škůdců. Zvířata jen obtížně nachází vodu,“ cituje deník Gazeta Wyborcza mluvčí varšavských městských lesů Andżeliku Gackowskou.

Odborníci varují, že sucho v Polsku může být jedním z nejhorších v zaznamenané historii. Nedostatek vláhy se promítne i do cen potravin. „Není to žádné opakování z loňska, ale úplně nový zásah. Letos můžeme zažít jedno z největších such, jaké kdy v Polsku nastalo,“ řekl deníku profesor Stanisław Karpiński ze zemědělské univerzity SGGW ve Varšavě.

Jeho předpověď potvrzují i údaje meteorologů a vodohospodářů. Průměrná teplota byla v březnu vyšší a srážky ani ne poloviční. Projevuje se to i na výšce hladiny řeky Visly ve Varšavě. Obvykle mohutná řeka má teď na výšku jen 78 centimetrů a o víkendu může klesnout pod 70. Průměrný stav je přitom 215 centimetrů. Hydrologické sucho už teď panuje v zemi na 35 místech.

Sucho zasáhlo Polsko i loni, na záběrech je stav Visly loni v červenci:

Dobrou zprávu máme ale o německé úrodě chřestu. V Berlíně a Düsseldorfu dnes přistanou první letecké speciály se sezonními pracovníky z východní Evropy. Rumuni a Bulhaři se mají pokusit hlavně zachránit sklizeň lahodného chřestu, jehož sezona už buší na dveře. Němci uctívaná „královská zelenina“ by jinak zůstala v zemi.

Zoufalí zemědělci a potravináři se navzdory mohutnému omezení cestování do zahraničí pokusili zorganizovat „letecký most“, který má zajistit dceřiná společnost Lufthansy Eurowings. Podle televize ARD se pro tyto lety už zaregistrovalo 20 000 zájemců o sezonní práce z Rumunska, Bulharska nebo z Polska.

Šéf německých zemědělců Joachim Rukwied nezastírá vážnost situace: „Bez zahraničních pracovníků bychom nebyli schopni zajistit provoz našich podniků. Sezonní pracovníci z ciziny jsou navíc zkušenější,“ dodal Rukwied pro Bayerischer Rundfunk.

Spolkoví ministři vnitra a zemědělství, Seehofer a Klocknerová, se už dříve dohodli „zastropovat“ počet sezonních pracovníků z ciziny na čísle 80 000. Jejich příjezd musí podléhat přísným bezpečnostním a hygienickým opatřením. Cesta po zemi není možná, protože jakýkoli tranzit přes své území zakázalo Maďarsko.

Na Slovensku uzavřeli kvůli nákaze koronavirem pět romských osad na východě země. O karanténě pro zhruba 5500 lidí rozhodl ve středu večer krizový štáb. Místa střeží policie a v případě potřeby je připravena zasáhnout i armáda.

V zemi dál rezonují přísné dopravní kontroly na hranicích jednotlivých okresů, které ve středu zablokovaly dopravu zejména na západě země. Jde o důsledek opatření, které vláda přijala pro omezení pohybu lidí během Velikonoc. Situace dlouhých dopravních zácp vyústila v koaliční roztržku mezi ministrem hospodářství a šéfem strany SaS Richardem Sulíkem a premiérem Igorem Matovičem z hnutí OLaNO.

Matovič kolem poledne napsal, že se kontroly „některým hlídkám trochu vymkly z rukou“. Neměly prý být celoplošné, ale náhodné. Později označil za viníka policejního prezidenta Milana Lučanského, který prý „má co vysvětlovat“. Ministr obrany Jaroslav Naď z OLaNO ve středu odpoledne řekl, že kontroly už se uvolnily a budou probíhat jen náhodně podle evidenčních čísel vozidel, která nepatří do daného okresu. Dopravní situace se pak v průběhu dne zlepšila.

Premiéra, jehož vláda zatím nemá potvrzenou důvěru parlamentu, za chaos a výmluvy kritizuje část médií i opozice. Expremiér a předseda strany Směr Robert Fico označil vládní opatření za stupidní.

Naději do žil vlil těžce zkoušeným Němcům ministr zdravotnictví Jens Spahn z CDU. Ten si umí představit, že by se Spolková republika mohla po Velikonocích krůček po krůčku začít vracet k normálnímu životu. Spahn mluví doslova o „postupném uvolňování veřejného života“. Je tam ale jedno „ale“. Počet nakažených novým typem koronaviru musí začít trvale klesat.

„Sledujeme pozitivní trend, ale ten se musí ještě potvrdit,“ řekl ministr Handelsblattu. „Ve svobodném právním státě fungují dalekosáhlá omezení základních práv jen tak dlouho, dokud to veřejnost chápe a akceptuje,“ dodal křesťanskodemokratický politik. Jens Spahn Němcům současně vzkázal, aby raději na delší dobu vytěsnili z mysli „párty“ jakéhokoli druhu.

Firma Magyar Telecom, dceřiná společnost Deutsche Telekom, spustila ve čtvrtek v Maďarsku jako první pro komerční využití síť páté generace (5G). Fungovat bude v některých částech Budapešti a města Zalaegerszeg na západě země. Síť 5G umožňuje výrazné zvýšení přenosové rychlosti dat.

Koronavirová krize tvrdě finančně zasáhne města a obce, píše rakouský deník Der Standard. Městské rozpočty přijdou o příjmy z místních daní, poškodí je i nezaměstnanost a řada z nich může skončit bez peněz. Nejvíce poškozené budou ty obce, které živí turismus. Starostové tak už plánují úsporná opatření a volají po podpoře od spolkové vlády.