Po kom jde policie v kauze Hamáčkovy moskevské mise. 10 otázek a odpovědí

„Orgány činné v trestním řízení pečlivě vyhodnocují mimo jiné i informace z médií, a dospějí-li k závěru, že zjištěné skutečnosti důvodně nasvědčují podezření ze spáchání trestného činu, jsou zahájeny úkony trestního řízení,“ potvrdil Seznam Zprávám Marek Bodlák, žalobce z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který na vyšetřování kauzy přípravy Hamáčkovy cesty do Moskvy dohlíží.

Policie v pondělí oznámila, že úkony trestního řízení vede pro podezření ze spáchání trestných činů ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby.

Prvotní fázi prověřování policie zahájila už 5. května, den po zveřejnění článku Seznam Zpráv, který s odvoláním na důvěrné zdroje popsal plán vicepremiéra Hamáčka vyjet do Ruska. Podle zdrojů redakce tam chtěl při jednání o nákupu milionu vakcín Sputnik V a pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina do Prahy využít informací z kauzy Vrbětice, které tou dobou už měl k dispozici od policie a tajných služeb, a to, že je Rusko podezřelé, že jeho dva tajní agenti v roce 2014 způsobili výbuch muničního a zbrojního skladu ve Vrběticích, při nichž zemřeli dva lidé a vznikla miliardová škoda.

Prvotní fáze prověřování slouží policii k tomu, aby zjistila, jestli existuje vážné podezření, že se stal trestný čin. Pokud se ukáže, že vážné podezření existuje, zahájí úkony trestního řízení. To je další stupeň vyšetřování, který už má formální pravidla a dává policii poměrně velké pravomoci. V té chvíli může oficiálně předvolávat svědky, nasazovat operativní techniku jako třeba odposlechy a podobně. Zároveň svědci musí mluvit pravdu, jinak mohou být stíháni za křivé svědectví.

V pondělí Národní centrála boje proti organizovanému zločinu oznámila, že se právě posunula do této druhé fáze vyšetřování, tedy usoudila, že existuje konkrétní podezření, na konkrétní zločin.

V našem případě jde o ohrožení utajované skutečnosti a zneužití pravomoci úřední osoby s tím, že podezření se týká přípravy ruské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka.

Policie bude určitě vyslýchat účastníky schůzky, která se konala 15. dubna v kanceláři ministra vnitra Jana Hamáčka a kterou Seznam Zprávy popsaly. Byl na ní policejní prezident Jan Švejdar, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, ředitel Úřadu pro zahraničí styky a informace Marek Šimandl, velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, podle Hamáčka i jeho tehdejší náměstek na Ministerstvu vnitra, dnes ministr zahraničí Jakub Kulhánek a také nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Vyšetřovatelé budou zřejmě hledat i další nepřímé svědky, kterým se mohli účastníci schůzky na vnitru s tím, co se tam dělo, svěřit.

Zneužití pravomoci úřední osoby i vyzrazení utajované skutečnosti jsou vážné trestné činy, u kterých je horní sazba až 12 let vězení a trestná je i jejich příprava.

„Pokud jde o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby, očekával bych, že je mířeno na případné jednání ministra vnitra Jana Hamáčka a osob, které s ním postupovaly v souladu v kauze Vrbětice a jednání s Ruskou federací,“ domnívá se advokát Ondřej Múka. „U ohrožení utajované informace šetření tohoto trestného činu s největší pravděpodobností směřuje k osobám, které vyzradily informace podléhající zvláštnímu stupni utajení nepovolaným osobám, anebo se k tomu připravovaly,“ dodává.

V čem mohlo jít o ohrožení utajované informace? V době, kdy se cesta připravovala, byla kauza vrbětického vyšetřování v utajeném režimu. Její část byla odtajněna až na sobotní tiskové konferenci 17. dubna. Hamáček svou cestu oznámil 14. dubna, tedy v době, kdy nesměl s utajovanou informací nakládat. Zároveň je jako ministr takzvanou úřední osobou.

Pokud by policie skutečně prokázala, že chtěl Rusům říci o vrbětickém vyšetřování a nějakým způsobem o kauze vyjednávat tak, jak to popisují zdroje Seznam Zpráv, mohl by se dopustit právě vyzrazení utajované skutečnosti, o které se dozvěděl jako úřední osoba. Vyjednáváním samotným by potom mohl jako úřední osoba zneužít svou pravomoc. V obou trestných činech (zejména u zneužití pravomoci úřední osoby) je důležité, zda by sobě nebo někomu jinému přinesl prospěch. Právě v tomto bodě je klíčové svědectví Martina Netolického, hejtmana Pardubického kraje. Ten dosvědčil, že Jan Hamáček chtěl přivézt do Česka vakcíny Sputnik V, aby tímto gestem zachránil sociální demokracii ve volbách. Prospěch by tedy měla strana.

Podezření by se mohlo týkat i českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňky, který Janu Hamáčkovi pomáhal cestu zařizovat a podle všeho byl zasvěcen do jeho plánů. U něj by se pravděpodobně mohlo jednat o formu účastenství a jistě polehčující okolností by pak bylo, že se nakonec nechal přesvědčit šéfy tajných služeb a cestu ministru Hamáčkovi také vymlouval.

Veřejně ovšem Vítězslav Pivoňka stojí na straně Jana Hamáčka. Na dotaz Seznam Zpráv ohledně obsahu schůzky, které se 15. dubna účastnil na Ministerstvu vnitra, napsal (3. května) v SMS zprávě: „Od prvního jednání bylo jasné, že návštěva v Ruské federaci neproběhne,“ a potvrdil i verzi Jana Hamáčka o zastíracím manévru: „Moje cesta do České republiky byla od počátku připravovaná tak, aby nebyla zvnějšku identifikována jako konzultace.“ Později pro Deník N vzkázal: „Já stojím za ministrem Hamáčkem.“

Svého stranického předsedy se zastává i ministr zahraničí, v době schůzky Hamáčkův náměstek na Ministerstvu vnitra, Jakub Kulhánek. „To, co napsal Janek Kroupa o údajném plánu ministra Hamáčka, je naprostý nesmysl, lež a neprofesionální novinařina,“ uvedl pro ČTK Kulhánek.

Vyšetřování se podle všeho netýká zdrojů Seznam Zpráv. V době, kdy poskytly své svědectví redakci, vrbětická kauza už nebyla utajovanou. Rovněž nebyla utajená schůzka na ministerstvu, ani cesta ministra Hamáčka do Ruska. Tu totiž sám Jan Hamáček veřejně několikrát oznámil. Podle zákona není možné utajovat už zveřejněné informace.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček si stále stojí za tím, že plánovaná cesta do Moskvy byla ve skutečnosti jen kamufláží. Podle něj mělo jít o maskovací manévr, aby mohl nepozorovaně povolat českého velvyslance z Moskvy do Prahy na konzultace. A to tak, aby to nevzbudilo podezření u Rusů.

Zopakoval to znovu v neděli v diskuzním pořadu Partie na CNN Prima News: „Cesta byla naplánovaná tak, aby se mohl vrátit pan velvyslanec Pivoňka z Moskvy. Ta cesta měla nějaký účel a nějaký účel mělo i její zrušení,“ prohlásil Jan Hamáček.

Přitom tuto verzi už vyvrátil šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun před členy poslanecké komise pro kontrolu této tajné služby. Jako za naprosto nepotřebný a nesmyslný označují Hamáčkův krycí manévr i bývalí diplomaté.

Proti Janu Hamáčkovi stojí i prezident Miloš Zeman. Tuto neděli v rozhovoru pro Frekvenci 1 jasně řekl, že podle něj vicepremiér do Moskvy jet chtěl: „Bylo by krásné, kdyby se u nás uskutečnil summit Biden a Putin, ale samozřejmě že po odhalení Vrbětic k tomu nedojde. Takže Jan Hamáček naprosto rozumně původně plánoval svoji cestu do Ruska s těmito dvěma tématy, zdůrazňuji tématy, nikoli nějakým kšeftem, a zcela rozumně tuto cestu odvolal, když se začalo mluvit o Vrběticích.“

Ostatně Hrad se na přípravách Hamáčkovy cesty částečně podílel, protože chystal pozvání pro Vladimira Putina na summit do Prahy. Zeman ale ještě vicepremiérovi uštědřil jeden významný políček. Dal jasně najevo, že historce o kamufláži nevěří: „No, ten folklór ohledně takzvaného zastíracího manévru si upřímně řečeno mohl odpustit,“ uzavřel prezident.

Jan Hamáček cestu do Moskvy oznámil na Twitteru ve středu 14. dubna.

Tehdy už týden věděl o tom, že za výbuchy muničních skladů ve Vrběticích stáli ruští agenti GRU. Stejnou informaci měl i premiér, bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček a prezident Miloš Zeman.

Přesto ten samý den, tedy 14. dubna, Jan Hamáček pověřil velvyslance v Moskvě a ve Washingtonu, aby nabídli jako místo setkání pro summit Biden–Putin Prahu. Na obou ambasádách vzali úkol skutečně vážně, a jak potvrdilo Ministerstvo zahraničních věcí, oběma zemím byla nabídka oznámena nótou.

Ve čtvrtek 15. dubna premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Blesk uvedl, že „vakcíny nejsou agenda pana Hamáčka a ta cesta není ideální.“

Vicepremiér přesto cestu dál chystal a podle informací Seznam Zpráv na schůzce, která se konala v jeho kanceláři, mluvil před šéfy dvou tajných služeb, policejním prezidentem a velvyslancem Pivoňkou o svém plánu nabídnout Rusům výměnný obchod – milion kusů vakcíny Sputnik V a summit Biden–Putin v Praze za uhlazení informací o vrbětickér kauze.

„Když s tím přišel, koukal jsem na něj překvapeně. Chtěl Volodina (šéf ruské Státní dumy, blízký člověk Vladimira Putina) postavit před hotovou věc až na té návštěvě,“ uvedl jeden z účastníků schůzky, který podobně jako další hovoří pod příslibem anonymity a jehož identitu redakce chrání.

Další účastník pak k informacím o Vrběticích dodal: „Hamáček to chtěl použít při obchodu s Rusy.“

Všechny zdroje hodlají hovořit o schůzce při policejním vyšetřování, které se po zveřejnění článku Seznam Zpráv rozjelo. V každém případě všechny zdroje se shodují, že na konci jednání přesvědčily Jana Hamáčka, že do Ruska nepoletí.

Hamáčkovi cestu druhý den, tedy v pátek 16. dubna, vyloženě zatrhl i premiér Andrej Babiš. Přesto vicepremiér ještě váhal s jejím zrušením. Jak uvedl mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek, letadlo pro vicepremiéra ministr Lubomír Metnar schválil v pátek ráno a žádost o jeho stornování přišla z vnitra až v sobotu dopoledne. O tom, že se do Moskvy nejede, se až v sobotu dozvěděl i slovenský politik Andrej Danko, který měl být součástí české delegace.

Jan Hamáček zrušení cesty oznámil na Twitteru v sobotu ráno.

- Proč jste chtěl odjet do Moskvy, když už jste měl informaci o útoku ruských agentů GRU na muniční sklady ve Vrběticích?

- Jak jste si za těchto okolností představoval uzavření obchodu na nákup vakcín Sputnik V a jednání o uspořádání summitu Biden–Putin v Praze? Co přesně jste chtěl v Rusku nabídnout?

- Byla cesta vaším nápadem, nebo jste plnil něčí přání?

- Pokud byste v Rusku uspěl, domluvil Sputnik i summit, jak jste plánoval postupovat v řešení vrbětické kauzy v Česku?