Článek
Prozatím chodí na zámek lidé jen na prohlídky zpřístupněného zoologického depozitáře Moravského zemského muzea. Ročně ho navštíví asi 7000 lidí.
Kaple byla před opravou v havarijním stavu. V minulosti, když byly na zámku byty, soužila jako skladiště. Její původní výzdoba pochází z doby, kdy byl zámek majetkem rodu Paarů (1715-1766). Malby vznikaly až do konce 18. století.
Kvůli zatékání bylo nutné opravit krov, střechu, strop, podlahu i veškerou výmalbu, restaurovaný je také oltář, který v roce 1737 vytvořil Řehoř Theny. Nově je v kapli zavedená elektřina a osazené osvětlení. Na obnově se podíleli akademičtí malíři Antonín Hamsík, Jiří Štourač a David Blahout i fakulta restaurování Univerzity Pardubice pod vedením Jana Vojtěchovského. Autorkou obnovy nástropního obrazu je akademická malířka Eva Kolmanová.
Na nákladech obnovy kaple se vedle městyse podílely Kraj Vysočina a ministerstvo kultury. Obnovy vyšla asi na pět milionů korun. V případě opravy sala terreny, která propojovala zámek se zámeckým parkem, jsou odhadované náklady v desítkách milionů korun. Starosta věří, že ji bude možné postupně opravit s přispěním dotací. Dřív sloužila jako zázemí šlechty při venkovních oslavách, dnes je výjimečně využívaná ke kulturním akcím. Například v rámci akce Budišovský zámek jinak, kterou městys pořádá od roku 2012. Její opakování loni a letos znemožnila pandemie koronaviru.
Sala terrena má dvě části. V první z nich se na klenutém stropě dochovala štuková a malovaná výzdoba. Vyobrazené orientální motivy nebyly na začátku 18. století ve střední Evropě běžné, proto ji odborníci hodnotí jako mimořádnou. „Vyobrazené čínské motivy jsou unikátní, nikdo netuší, jak se sem dostaly, jestli je ti umělci převzali třeba z nějakých vějířů nebo jiných dovezených předmětů, protože těžko byli někdy v Číně,“ řekl místostarosta Zdeněk Smrček. Skromněji malovaná je i výzdoba druhé části, kde jsou především rostlinné motivy. Podobně jako kaple sloužila i sala terrena v druhé polovině 20. století jako sklad.
Součástí připravované trasy by mohly být také pokoje, které Moravské zemské muzeum, jež si zámek pronajímá, nevyužívá. „S muzeem máme dobré vztahy, trasu budeme připravovat v souladu s jejich potřebami. Pokoje bychom chtěli zprovoznit a udělat v nich nějakou sbírku z historie Budišova a dělat tam také výstavy nějak časově omezené, třeba na jeden rok,“ řekl starosta obce Petr Piňos.
Městys s asi 1200 obyvateli je na památky bohatý. Podle starosty je na ně obec pyšná, ale znamenají pro její rozpočet velké nároky. Obec ročně hospodaří s asi 23 miliony korun, na veškeré investice může vyčlenit přibližně třetinu. „Jsme jen minimálně zadluženi, což je výhoda. Pokud bychom chtěli jít do větší akce, mohli bychom si nějaké prostředky půjčit,“ řekl Piňos.
