Článek
Tento víkend je poslední, kdy v Česku ještě platí staré papírové dálniční známky. Od pondělí 1. února už musí všichni, kteří vjedou na zpoplatněnou čtyřproudou komunikaci, mít elektronickou vinětu. Státní firma Cendis, jež nový systém provozuje, zatím stíhá bez potíží odbavit všechny zájemce, kteří si teď známku kupují na poslední chvíli.
„Nezaznamenali jsme žádný problém, systém jede bez závad,“ sdělil dnes Seznam Zprávám ředitel Cendisu Jan Paroubek, když sám navštívil dispečink v Průhonicích u Prahy.
Neopakuje se tak prekérní situace ze začátku prosince. Tehdy na samém startu museli lidé z Cendisu kvůli technickým potížím systém na několik hodin úplně odstavit.
Včera podle Paroubka byl zaznamenán dosavadní rekord v poptávce. Motoristé si koupili 54 147 známek v celkové hodnotě přes 75 milionů korun. Tak jako v předchozích týdnech jasně dominují známky roční, kterých bylo bezmála 50 tisíc, následují známky 10denní a 30denní.
Špička podle Paroubka včera nastala v 19:45, kdy se uskutečnilo až pět nákupů za vteřinu. „Zvýšenou poptávku zachytíme většinou poté, co se o elektronických známkách začne hovořit v televizi,“ všímá si Paroubek zajímavé souvislosti.
Bez automatizované kontroly
Absolutní většina kupujících si virtuální kupony pořizuje přes státní e-shop, jen menší část volí některou z poboček České pošty či síť čerpacích stanic EuroOil. Nejméně – i kvůli současným omezením – si motoristé známky pořizují u samoobslužných kiosků na hranicích. Včera to bylo jen 134 kusů.
Od začátku prosince už stát vybral 1,74 miliardy korun a všech druhů známek bylo prodáno zhruba 1,2 milionu kusů.
Z papírových vinět míval v minulých letech Státní fond dopravní infrastruktury roční příjem přes 5 miliard korun, ale zatím nelze vývoj příliš srovnávat, jelikož stále platí omezení pohybu a řidiči nákupy často odkládají až na dobu, kdy známku budou skutečně potřebovat.
Vypočítavci ale mohou spoléhat na to, že silniční kontrola ze strany policistů a celníků, kteří disponují speciálními mobilními kamerami, se teprve rozbíhá.
Plně automatizovaná kontrola a pokutování s pomocí stacionárních kamer – podobně jako tomu je u radarů měřících rychlost – v Česku zatím fungovat nebudou. Možná příští rok. Někteří odborníci tudíž očekávají i vyšší procento neplatičů. „Nicméně vím třeba od celníků, že udělené pokuty už dosáhly stovek tisíc korun,“ podotýká Paroubek, že přestupky nezůstávají bez postihu.
Tisíce chyb z nepozornosti
Při koupi známek se relativně často stává, že si lidé popletou SPZ svých vozů. Když chybu zjistí ještě před začátkem platnosti, jde ji v systému bez cizí pomoci opravit. Když už známka ale platí, změna možná není. A ke zlobě mnoha lidí je poté třeba elektronický nákup opakovat a zaplatit podruhé.
Podle Cendisu dodatečné opravy nelze připustit, protože by se potom se známkami podvádělo. „Je to stejné, jako tomu bylo u papírové známky – i tam po nalepení na sklo nešlo SPZ přepisovat,“ argumentuje Paroubek.
Chyby se na začátku ledna dopustil i Stanislav Kyzlink, manažer firmy NEWMAN Personnel Agency. Jak popsal Seznam Zprávám, roční známku (s okamžitou platností) kupoval pro vůz se slovenskou SPZ, nicméně omylem při vyplňování zaškrtl, že auto je registrováno v Česku.
S firmou Cendis se dohadoval o možnosti dodatečné opravy. Je si totiž jistý, že v tomto případě nikdo o podvodném jednání nemůže ani uvažovat. „Je naprosto zřejmé, že auto s obdobnou SPZ v Česku neexistuje,“ podotýká.
Jan Paroubek z firmy Cendis: Už nevím, co s tím mám dělat a co mám těm lidem pořád říkat.
Ničeho se ani po urgencích nedomohl, tudíž si nakonec i on známku koupil podruhé, tentokrát už se správnou registrací. Nicméně peníze za první známku se nadále snaží vymoci, nechce dopustit, aby se stát obohacoval na jeho úkor. „Ta komunikace je ale velmi složitá. Našel jsem na webu nějaký formulář – žádost o vrácení peněz – který jsem vypsal, ale nejsem si jistý, že to vůbec někdo četl,“ vypráví svůj několikatýdenní příběh Stanislav Kyzlink.
Jan Paroubek z firmy Cendis uvádí, že chybovost je poměrně vysoká, 1 až 2 procenta z realizovaných nákupů, což v absolutních číslech dělá tisíce případů. I proto systém dnes lidi nutí vypisovat SPZ dvakrát, stejně tak kontaktní e-mail.
„Víte, já už ani nevím, co s tím dělat a co mám těm lidem pořád říkat. Jisté ale je, že tyto případy se nestávají kvůli chybám v našem systému,“ nevidí Paroubek možnost, jak být k lidské nepozornosti benevolentnější.
