Článek
Stejně stará sestra lvice Neyly, Tamika, přivedla své první mládě Amiru na svět loni v září. Na samečka však zoologická zahrada v Plzni čekala přes 40 let. „Otcem obou mláďat je samec Mates,“ řekl ředitel zoo Jiří Trávníček.
S odchovem samičky Amiry byly loni problémy. Lvice neměla mléko a nemohla kojit, takže ošetřovatelé až šestkrát denně mládě odebírali, krmili ho z lahve a zase ho vraceli matce.
Neyla se naopak o Baqira od porodu vzorně stará, takže odchov je bezproblémový. „Protože sameček nemá sourozence, je na svůj věk nebývale velký, váží už přes 8,5 kilogramu,“ uvedla ošetřovatelka Lenka Václavová. I když mládě zatím denně přibývá na hmotnosti až 200 gramů, aby dohnalo svého otce, bude muset nabrat ještě zhruba 200 kilogramů. „Pokud někdy bude tak velký jako Mates, tak to bude v plné dospělosti ve věku čtyř pěti let,“ řekla Václavová. Zatím se podle ní Baqir snaží a kromě matčina mléka si už pochutnává také na drůbežím, králičím a hovězím mase.
Mládě, jehož jméno podle ošetřovatelů znamená v arabštině „srdci blízký“, je zatím se samicí oddělené od ostatních tří členů tlupy. Ošetřovatelé se pokusí skupinu spojit zhruba v polovině ledna. Dlouho spolu ale všichni nebudou, loni narozená samička Amira asi za dva měsíce odcestuje do nového domova, do zoologické zahrady v Rakousku, kde na ni čeká samec. Baqir by měl v Plzni zůstat také zhruba do věku 1,5 roku. Výběh, který je unikátní tím, že lvy od návštěvníků nedělí mříže ani skla, ale hluboký vodní příkop a elektrický ohradník, je určený pro jednoho dospělého samce, dvě samice a jejich dorůstající mláďata.
Plzeňská zoo chová lvy s přestávkami od roku 1940. Odchov lvíčat se do loňska v zoo naposledy podařil v letech 1971 a 1974. Tehdy se narodila mláďata lva pustinného. V novodobé historii zoo v roce 2002 otevřela přírodní výběh o rozloze 850 metrů čtverečních se stromy, kameny a vyvýšenou vyhlídkou. Od začátku v něm žili lvi berberští. Předchozí samice ale měly potíže, potratily nebo jejich mláďata záhy po narození uhynula.
Lev berberský je poddruh lva z Maroka z pohoří Atlas. Je pro něj typická hustší a delší srst. V přírodě je 80 let vyhubený. Přežil jen díky zvěřinci marockého krále. V Evropě ho nyní chová na 30 zoologických zahrad.
