Napříč republikou se po covidu u mladých lidí objevují nové typy infarktů

Přestože primárně mívají lidé s těžší formou covidu-19 zasaženy plíce, trpět může i srdce. Lékaři na to upozornili během úterní konference České kardiologické společnosti. Podle místopředsedy společnosti a lékaře olomoucké fakultní nemocnice Miloše Táborského se nyní odborníci setkávají s novými specifickými typy takzvaných kardioembolizačních infarktů myokardu.

„Napříč spektrem České republiky vidíme mnohem více případů pacientů, mladých, štíhlých, sportujících nekuřáků, kteří přicházejí v krátké době po prodělaném covidu s akutním infarktem myokardu, který není důsledkem klasického trombotického uzávěru, nýbrž masivní embolizace do koronární tepny,“ popsal lékař.

Nejsou to ale pouze tyto potíže. Postižení srdce může při covidu-19 vzniknout hned několika cestami. První souvisí se samotným poškozením plic.

„V okamžiku, kdy má pacient těžké postižení plic a nedostatek kyslíku, srdeční sval trpí a může být poškozen. Druhým mechanismem je přímé zánětlivé poškození srdečního svalu. Třetím je zánět výstelky cév, čili endotelu, která potom způsobuje další komplikace. Většina je daná srážením krve na neadekvátních místech. Dost častou komplikací je plicní embolie, s tím se setkáváme opakovaně,“ popsal lékař Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.

Dlouhodobé komplikace po covidu-19 podle něj mohou souviset právě s postižením drobných cév. Věci se ale nyní věnuje řada studií, které zatím nemají jednoznačný závěr.

„U některých pacientů vidíme, že skutečně prodělali zánět srdečního svalu. Zdá se, že většina z nich zatím neprobíhá závažně a nevede k těžkému poškození. Těžká postižení jsme vždy viděli v souvislosti s poškozením plic. Pozorujeme i plicní embolizace, zjevné jsou i poruchy srdečního rytmu, fibrilace síní, část pacientů může mít i výpotek v osrdečníku. Také to je jedna z komplikací, které se vídají a které mají pravděpodobně zánětlivou příčinu,“ dodal profesor Linhart k dopadům covidu-19 na kardiovaskulární systém.

Na výskyt krevních sraženin při covidu-19 Seznam Zprávy už dříve upozornily. Přesná data z Česka zatím k dispozici nejsou. Například studie nizozemských a francouzských vědců ale potvrzují, že krevní sraženiny vznikají u 20 až 30 procent kriticky nemocných pacientů s covidem-19. Nemusí se ale týkat jenom těžkých případů.

„Systémy krevního srážení, které stojí za tvorbou sraženin, patří k reaktivním systémům organismu a odrážejí se v nich i infekce a záněty. Ty mohou narušit rovnováhu krevního srážení a vést k jeho nadměrné aktivitě, jejímž výsledkem je tvorba sraženin v cévách. Postiženy mohou být přitom jak větší, tak i menší cévy. Může jít o embolizaci například do plic až po selhávání funkce některých orgánů,“ uvedl pro Seznam Zprávy Miroslav Penka, místopředseda České společnosti pro trombózu a hemostázu ČLS JEP.

„Covid-19 je závažná infekce, proto nepřekvapuje, že zvláště u těžších forem této nemoci, ale nejen u nich, dochází k těmto komplikacím,“ dodal.

Krevní sraženiny mohou být příčinou vzniku plicní embolie. Jde o život ohrožující onemocnění, při kterém dochází k náhlé obstrukci plicnice – hlavní tepny přivádějící krev do plic, nebo některé z jejích větví. Při příznacích je třeba rychle vyhledat lékařskou pomoc.