Článek
V Afghánistánu se aktuálně nachází okolo 750 vojáků Spojeného království. Podle zdrojů britského deníku The Times by britské jednotky bez podpory svých amerických spojenců v zemi strádaly, jejich působení je totiž navázané na americké vojenské základny a infrastrukturu.
Spojené státy ze země během následujících měsíců stáhnou všech 2 500 vojáků. Všichni by se do vlasti měli vrátit nejpozději 11. září, tedy do dvacátého výročí teroristického útoku na newyorské Světové obchodní centrum, který válku de facto odstartoval. Stažením jednotek dojde k ukončení nejdelší války vedené Spojenými státy.
Británie podle deníku The Times rovněž vypracovala plány na předání velení místní vládě na vojenské akademii Sandhurst in the Sand v Kábulu, kde britské jednotky pomáhají cvičit afghánské vojáky. Většina britských vojáků v Afghánistánu se účastní operace Rozhodná podpora, která se zaměřuje na výcvik, poradenství a podporu. Britská armáda přesouvá své zaměření na protiteroristické mise v Africe a jiných státech, píše deník.
Podle některých kritiků tohoto kroku je ale odchod britských vojáků z Afghánistánu předčasný. „Tato strašlivá válka samozřejmě musí jednoho dne skončit, ale odříznutí a opuštění našich afghánských partnerů tímto způsobem jim musí připadat jako zrada, stejně tak afghánské armádě, s níž jsme tolik let sdíleli oběti,“ cituje deník The Times generálmajora Charlieho Herberta, který byl do roku 2018 vysokým poradcem NATO pro afghánskou policii. Podle plukovníka Simona Digginse, jenž v oblasti působil jako vojenský přidělenec, dávají USA a Spojené království Tálibánu „zelenou k převzetí moci“.
O rozhodnutí amerického prezidenta Joea Bidena informoval jako první americký deník The Washington Post. Jako zdroj uvedl osoby seznámené s plánem Bidenovy administrativy. Deník připomíná, že rozhodnutí není v souladu s dohodou, kterou vyjednal Bidenův předchůdce Donald Trump s představiteli radikálního hnutí Tálibán. Podle ní měli být američtí vojáci z Afghánistánu odvoláni do začátku května.
Ve středu večer středoveropského času o tom oficiálně informoval i Biden. „Nastal čas, aby američtí vojáci odešli domů,“ prohlásil Biden. „Spojené státy zahájí svůj konečný odchod 1. května tohoto roku. Nebudeme zbrkle pádit k východu. Provedeme to zodpovědně, promyšleně a bezpečně, a učiníme to v plné spolupráci s našimi spojenci a partnery, kteří nyní mají v Afghánistánu více jednotek, než my,“ řekl prezident.
Tálibán už dříve uvedl, že pokud se tak nestane, obnoví útoky na americké jednotky i vojáky Severoatlantické aliance. Není ale jasné, zda hnutí výhrůžky naplní i ve chvíli, kdy Spojené státy začnou s několikafázovým stahováním svých vojáků ze země.
Pro stažení jednotek se měla Bidenova vláda rozhodnout po zvážení možností Spojených států v Afghánistánu. Za necelých dvacet let války, jež si vyžádala životy nejméně 100 tisíc afghánských civilistů a více než dvou tisíc amerických vojáků, se Američanům a jejich spojencům nepodařilo vymýtit z oblasti vliv ozbrojenců a nastolit stabilní demokratickou vládu.
Podle údajů Severoatlantické aliance z února 2021 působí v Afghánistánu v rámci operace Rozhodná podpora 9 592 vojáků celkem ze 36 zemí světa. Největší počet příslušníků měly v zemi Spojené státy, na které připadala více než čtvrtina všech nasazených vojáků. Více vojáků než Spojené království pak v Afghánistánu má pouze Německo (1 300), Itálie (895) a Gruzie (860). Česká republika má podle dat NATO aktuálně v zemi 52 svých vojáků.
