Článek
Žádost o rozhovor neodmítl, ale prosbě, abychom hovořili u výrobních linek slavného budějovického pivovaru, nevyhověl.
„Promiňte, do výroby jít nemohu. Jsem na nemocenské," řekl ředitel Budvaru Jiří Boček. „Ale odpoledne mám vycházky, takže rozhovor rád poskytnu v naší pivovarské restauraci," navrhl muž, který ve státním pivovaru pracoval celý život.
Devětapadesátiletý úspěšný manažer vzbudil nyní velkou pozornost. Nejprve ho 28. října vyznamenal prezident Miloš Zeman medailí Za zásluhy a pár dní poté Boček oznámil, že po pětatřiceti letech ve firmě, z nichž 25 bylo v křesle ředitele, v Budvaru skončí.
„V životě lidském spousta věcí začíná, také spousta věcí končí. Já jsem zvážil okolnosti z hlediska pracovního, z hlediska osobního, z hlediska zdravotního, no a vlastně po několikaměsíčním uvažování jsem se rozhodl, že skutečně bude rozumné, abych se vzdal funkce ředitele podniku, což teda bude ke konci roku 2016," vysvětluje Jiří Boček.
Ze tří měsíců bylo čtvrt století
Sedí před námi chlap, který celý život zasvětil pivu. A mohl by i dál, energii z něho pořád cítíte. Jen říká, že teď dostane přednost zdraví a rodina.
Dosud byl na prvním místě pivovar. Na post ředitele se dostal v 35 letech v roce 1991 trochu náhodou. „Zaměstnanci v porevoluční době nejprve odvolali bývalého ředitele a doporučili ministrovi zemědělství, abych dělal ředitele já. A tak aspoň na tři měsíce. Tak jsem začal dělat ředitele na tři měsíce. Ale že to bude čtvrtstoletí, to se mi posmívá manželka dodnes," vzpomíná Jiří Boček.
Když jako šéf začínal s Budvarem, bylo v kase sto tisíc a v kanceláři zástupci Anheuser-Busch, největšího světového rivala.
Snažili se jeho i politiky přesvědčit, že by byl prodej budějovické pivní perly do amerických rukou výhodný. Jenže Boček dokázal amerického giganta porazit. Budvar vyhrál známkoprávní spory v řadě zemí, takže z původních dvaceti exportních států je dnes osmdesát.
A to i díky tomu, že se Jiřímu Bočkovi povedlo objevit v amerických archivech místopřísežné prohlášení, v němž zakladatel Anheuser-Busch přiznává, že dělá pivo podle receptu pivovaru v Českých Budějovicích.
V Bočkově éře Budvar úspěšně ztrojnásobil výrobu, investoval téměř tři miliardy korun do rozvoje. A protože je pivovar přesto aktuálně zcela vyprodaný a nestačí uspokojit poptávku, byla jedním z posledních strategických rozhodnutí Jiřího Bočka masivní investice do dalšího rozšíření pivovaru.
Jak mluvit o pivě
Odcházející ředitel umí nejlépe vyprávět o pivě. Proč má to které právě takovou chuť, komu chutná a kolik se ho má vypít.
„My jsme zastánci toho, aby více lidí pilo méně piva, než aby málo lidí pilo hodně piva," říká. „ existují různá doporučení, která se liší - od dvou do čtyřech půllitrových piv, teď se bavím o mužích, během celého dne."
Se smíchem vzpomíná na jedno doporučení z bývalého Sovětského svazu - že na kilogram živé váhy by měl denně člověk zkonzumovat jeden gram alkoholu. „To odpovídá pěti pivům během dne. Takže já si myslím, že to chce hlavně rozum do hrsti, protože pivo přináší potěšení. Jestli ho člověk pije s mírou a rozumně, je to opravdu skvělý nápoj a neznám lepší," říká.
Po pivu se netloustne
Jiří Boček vyvrací i pověst, že se po pivu tloustne.
„Pivo je kalorický žebrák, když se to vezme jednoduše. Tloustne se především díky tomu, že pivo vyvolává chuť. V pivu jsou hořké látky z chmele, které podporují činnost žlučníku a trávení. Takže největší nebezpečí je, když si člověk dá pivo a pak jde otevřít ledničku. Protože po pivu si člověk nikdy nedá něco dietního, nekalorického, ale uzeninu nebo něco takového."
Medaili Za zásluhy, kterou obdržel na Pražském hradě 28. října, prý Jiří Boček bere víc sportovně než osobně.
„Jsem kapitánem mančaftu, který sehrál skvělou hru a kapitán přejímá ocenění. Protože marná sláva, tak jako nemůže být ředitel bez mančaftu, nemůže být ani mančaft bez ředitele."
