Pnutí na severu Afriky vrcholí. Alžírsko přerušilo vztahy s Marokem

Marocká diplomacie ve svém prohlášení mluví o „očekávaném, ale zcela neospravedlnitelném“ rozhodnutí Alžíru, který si podle Rabatu zvolil „mylné, až absurdní záminky“.

Vztahy obou států už tradičně zastiňuje otázka Západní Sahary. Diplomatické vztahy mezi oběma sousedy přerušilo Maroko poprvé už v roce 1976, kdy Alžírsko uznalo Saharskou arabskou demokratickou republiku (SADR), kterou vyhlásili rebelové z Fronty Polisario. Zamrzlý konflikt na Sahaře nevyřešila ani OSN, jejíž plánované referendum o osudu Západní Sahary se neuskutečnilo.

Pokroku ve svůj prospěch se tak dočkalo Maroko až s podepsáním takzvaných Abrahámovských dohod, tedy mírové smlouvy s Izraelem. Jako odměnu za tento krok totiž bývalý americký prezident Donald Trump uznal Západní Saharu za součást Maroka, čímž se odklonil od desetiletí trvající politiky USA i mezinárodního společenství.

Fakt, že Maroko uzavřením míru s Izraelem otevřelo bránu do severní Afriky státu, který považuje Alžírsko za nepřítele, nadále zhoršil obraz sousední země v očích Alžířanů. Další solí do ran vzájemných vztahů byla aféra s izraelským špionážním softwarem Pegasus, který si koupila marocká vláda a odposlouchávala jím své oponenty, dost možná i diplomaty sousední země.

Poslední kapkou pro Alžírsko pak byla schůzka Hnutí nezúčastněných zemí 13.–14. července v New Yorku, kde marocký velvyslanec při OSN Omar Hilale předložil nótu s prohlášením, že „kabylský lid má právo na sebeurčení“. Berberský kmen Kabylů žije na severovýchodě Alžírska (tam má kořeny i slavný francouzský fotbalista Zinédine Zidane).

„Když představitel Maroka ukázal na summitu alžírskou vlajku bez Kabylska, dostal se do bodu, z něhož už není návratu,“ okomentoval pro Seznam Zprávy Alžířan Elhadi, který pracuje jako IT expert. „Podle toho, co slyším, většina společnosti s přerušením vztahů s Marokem souhlasí a myslí si, že marocká vláda představuje hrozbu pro jednotu Alžírska. Vnitřní hrozbu tím, že podporuje kabylské separatisty, vnější hrozbu tím, že se spolčila s přirozeným nepřítelem Alžírska,“ naráží na Abrahámovské dohody.

Zároveň ale dodává, že vedení země je potřeba oddělit od marockého lidu, který považuje za rukojmí své vlády. On sám přitom s vládou své země nijak nesympatizuje, naopak proti ní pravidelně chodí protestovat v rámci revoluce zvané Hirak.

Alžírsko také v posledních týdnech obvinilo Maroko, že podporuje teroristické skupiny v Kabylsku, jejichž členové zakládají rozsáhlé lesní požáry, které zničily velkou část regionu.

Marocká média nicméně rozvázání diplomatických vztahů nevidí jako velkou změnu. Vztahy podle serveru Le 360 fungovaly jen proto, aby pomohly řešit krizi. Hranice mezi oběma zeměmi jsou jinak zavřené už od roku 1994, obchodní výměna prakticky neexistuje a poslední návštěva ministra v Rabatu či Alžíru proběhla téměř před deseti lety. „Alžírské rozhodnutí přerušit vztahy, které už byly de facto zmražené, nic nemění, ale dostává to Alžírsko na cestu eskalace,“ poznamenal komentátor marockého serveru.