Článek
„V Plzni se ho asi popatnácté účastnila i zhruba dvacítka členů Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva (DESOP), kteří na kánoích jeli po Berounce. Další sčítali vodní ptáky na bolevecké rybniční kaskádě nebo na přehradě České údolí a na dalších vodních plochách,“ řekl Karel Makoň z DESOP, který také vede plzeňskou záchrannou stanici živočichů.
„Sčítáme 56 říčních kilometrů. Vyrážíme od soutoku u Štruncových sadů do Bukovce, pak přes Dolany k soutoku s Klabavou a končíme na Zvíkovci,“ popsal Makoň. Většinou dvoučlenné týmy na kánoích projížděly zasněženou krajinou a podle přesně stanovené metodiky počítaly vodní ptáky. „Sčítají se ptáci, kteří letí za nás, které míjíme,“ vysvětlil Makoň.
Nejčastějšími ptáky na Berounce jsou kachny divoké, labutě velké, kormoráni nebo volavky. „Ale není výjimkou vidět zimujícího orla mořského. Není vzácností vidět ledňáčka, skorce a další druhy,“ vyjmenoval.
Letos mají ochránci přírody výhodu v tom, že je zima, stojaté vodní plochy zamrzají a ptáci se musí přesunout na nezamrzlé řeky. Berounka patří k významným zimovištím vodního ptactva. „Počty vodních ptáků u nás v Česku jsou závislé na tom, jaká je zima v celé střední Evropě. Když je zima na severu, tak se ptákům vyplatí přelétnout sem k nám, protože tady u nás je zima pro ně takovou českou Afrikou, dalo by se říct,“ řekl Makoň. Přečkat zimu sem tak létají ptáci ze severu Německa, Polska či z Ruska. Mezi severské hosty patří například morčáci a hoholové, ale i mořští orli, někteří kormoráni i labutě.
I když každoroční sčítání je důležitým střípkem do celkové evropské skládačky, činit nějaké závěry pouze z meziročního porovnání Makoň odmítá. „Na to, abychom mohli adekvátně říci, jestli něčeho přibývá nebo ubývá, museli bychom mít výsledky z celé střední Evropy třeba za sto let,“ dodal.
