Článek
George Thompson se jako dobrovolník do armády přihlásil jako devatenáctiletý. „Teď se tomu dá asi stěží rozumět, ale tehdy se chtěl každý zapojit. Celý národ, sto procent lidí chtělo jít do války, pomoct,” vzpomíná George Thompson, který se i v letošním roce plzeňských oslav účastní.
Do armády ho povolali v posledním ročníku na střední škole, dva týdny před maturitou. Následovaly výcvik a kurzy na Škole obrněných sil ve Fort Knox v Kentucky. Jeho divizí se stala 16. obrněná. U té absolvoval další výcvik v servisu vojenských vozidel. Pak přišel příkaz k cestě do Francie.
Vojáci se po dvanáctidenní plavbě v Le Havru vylodili v únoru 1945 a až do poloviny dubna zůstávali v záloze a opravovali vozidla divize. George Thompson tu vyrobil výkonnější džíp pro generála Pattona. „Některá z našich technických nákladních vozidel byla vybavena pomocným osmiválcem Ford o výkonu 100 koní. Jeden z těchto motorů jsme namontovali do džípu a poslali vůz zpět,” líčí Thompson.
Při své cestě Evropou procházeli zničenými městy, do vážnějších problémů se vojáci nedostali. I když jednou unikl střepině Thompson jen o vlásek. Zasáhla vojáka stojícího těsně vedle něj. „Málem přišel o nohu. Pro něj to byl konec války,” říká George Thompson.
Proč neměl Thompson strach? Kde získal šampaňské, kterým si připil s kamarádem 8. května? Více ve videu.
