Článek
„Poslední roky ukázaly, že otázka sucha a s tím spojené problémy nabývají na intenzitě. Musíme přemýšlet do budoucna a v krocích, které plánujeme, zohledňovat situace, jež mohou nastat. Při jakémkoliv rozhodovacím procesu je základem mít objektivní data, z nichž můžeme vycházet,“ řekl primátor města Plzně Martin Baxa.
To, že sucho patří mezi aktuální problémy, ukázaly i poslední týdny v Plzni – Malesicích. Voda ze studny v tamní mateřince přestala ze dne na den téct.
Mezi konkrétní výstupy studie patří například podíl zastavěných oblastí a průmyslových zón na zvyšování teploty ve městě. Naopak je vidět, do jaké míry dokáže Plzeň ochlazovat zeleň, lesy nebo vodní plochy a systém zavlažování.
„Díky tomu, že dokážeme satelitní data srovnat s těmi, která sbíráme standardním způsobem například skrze Český hydrometeorologický ústav nebo Správu veřejného statku města Plzně, získáváme přesný přehled. Například pokud satelitní snímek ukáže na plochu zeleně, díky které se daří město výrazně ochladit, my snadno ověříme, o jakou zeleň jde, tedy která má největší schopnost ochlazovat, zda jde o zavlažovanou oblast a podobně,“ vysvětlil technický náměstek Pavel Šindelář.
Díky snímkům je podle něj vidět třeba i to, jestli a jak rychle vysychají vodní plochy nebo i to, jaké stavební postupy mohou pomoci ochlazení. „Například parkoviště jsou často plochy zalité betonem bez jakékoliv možnosti zavsakování vody, což samozřejmě okolní teplotu výrazně zvyšuje,“ konstatuje Šindelář.
Plzeň s projekty na snižování teploty počítá dlouhodobě. Existují plány na zelené střechy, nové parkovací plochy se zavsakováním vody nebo podzemní nádrže na vodu určenou k zavlažování. Tato nádrž se již realizuje například v areálu bývalé Reo Depony, který město rekonstruuje jako pokračování technologického parku.
Studie sucha s pomocí satelitních snímků vyšla město na 40 tisíc korun. Vzhledem k jejímu přínosu bude sběr a vyhodnocování údajů pokračovat i v dalších letech. „Získáme přehled o vývoji situace nad Plzní v dlouhodobějším horizontu, přičemž se podíváme i zpět, tedy budou zohledněny také archivní snímky z předešlých let. Tvůrci studie vycházejí z takzvaných bezoblačných snímků, protože mraky jsou v podstatě jediné, co získávání fotografií z družice komplikuje,“ uvedl radní města pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Vlastimil Gola.
