Článek
Věznění ruského opozičníka Alexeje Navalného a následné potírání pouličních protestů může vážně ohrozit ruskou ekonomiku. Francie se totiž v reakci na poslední dění v aféře Navalnyj obrátila na Německo s žádostí, aby zastavilo projekt plynovodu Nord Stream 2.
„Vždy jsme říkali, že v tomto kontextu máme o projektu (plynovodu) ty největší pochybnosti,“ prohlásil ve vysílání rádia France Inter Clément Beaune, francouzský tajemník pro evropské záležitosti. Na přímou otázku, zda je tedy jeho vláda pro zastavení projektu, odpověděl jasně: „Už jsme to řekli.“
Kontroverzní plynovod, který podle kritiků výrazně zvýší evropskou závislost na ruském plynu, se německé vládě vrací jako bumerang. Volání po ukončení stavby se ozývalo už od začátku. Ať už ze strany ekologů, nebo těch, kdo upozorňovali před tím, že bude Rusko obcházet Ukrajinu a využije plyn jako politickou zbraň.
Hlasy proti Nord Streamu 2 zesílily v létě po otravě Alexeje Navalného, kterou mají podle investigativního serveru Bellingcat na svědomí agenti ruské FSB. I tehdy ale Angela Merkelová na svém stanovisku trvala: „Náš názor je, že Nord Stream 2 by měl být dokončen. Nemyslím, že je vhodné spojovat byznysem vedený projekt s otázkou Navalného,“ prohlásila počátkem září.
Trasa plynovodu Nord Stream 2
Už tehdy se ale Merkelová setkala s odporem i v samotném Německu. K obvyklým zastáncům lidských práv ze strany Zelených, kteří chtějí Rusko za otravu potrestat, se přidali i politici z dalších stran včetně křesťanského demokrata Norberta Röttgena, stranického kolegy kancléřky.
Nyní se očekává, že se Evropská unie dohodne na dalších sankcích vůči režimu Vladimira Putina: „Sankce byly přijaty a můžeme přikročit k dalším. Mělo by ale být jasné, že to nestačí,“ domnívá se Beaune. „Myslím, že varianta Nord Stream je ta, na kterou hledíme,“ dodal s tím, že jde ale hlavně o německé rozhodnutí, protože plynovod vede do Německa. Kancléřka Merkelová nicméně ještě 21. ledna potvrdila svůj záměr stavbu dokončit.
Násilným potlačováním opozice a svobody slova #Rusko 🇷🇺 porušuje své mezinárodní závazky o dodržování lidských práv. Téma znovu otevřeme na půdě #EU 🇪🇺. ČR bude podporovat uplatnění unijních sankcí vůči konkrétním osobám.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) January 31, 2021
Podmořské práce se u německého pobřeží znovu rozběhly na začátku prosince. Zhruba na rok byly asi zastaveny kvůli americkým sankcím, jež cílily na soukromé firmy podílející se na stavbě.
I to je jeden z důvodů, proč se většina expertů domnívá, že projekt za devět miliard eur už zastavit nepůjde. Kromě samotného Ruska by na to totiž doplatily i další státy a soukromé firmy. Například finský státní koncern Fortum koupil podíl v německé společnosti Uniper, jednom z klíčových aktérů při stavbě plynovodu. I od toho se pak odvíjí názory jednotlivých států na budoucnost 1200 kilometrů dlouhého plynovodu.
