Plyn a elektřina výměnou za lobbing v Unii. Orbán s Putinem dál utužují vztahy

Dostavba bloků jaderné elektrárny ruskou společností, s díly z Rusy vlastněných maďarských železáren, za peníze z obří půjčky poskytnuté Rusy maďarské vládě. K tomu dodávky ruského plynu, které navíc po dostavbě podmořského plynovodu TurkStream obejdou Ukrajinu. Tak vypadá maďarská energetická závislost na Rusku, kterou země směnila za nízké ceny plynu a politický lobbing ve prospěch Moskvy.

„Maďarská energetická politika má přímo znaky ztráty suverenity v této oblasti,” vysvětluje Seznamu maďarsko-polský politolog Dominik Héjj, který působí na Středoevropském institutu univerzity UKSW. Na mysli má to, že vždy, když se má otázka maďarské energetiky řešit na mezinárodní úrovni, maďarský představitel nejdříve jede sladit noty do Moskvy, případně do Budapešti dorazí ruská delegace.

Tak to bylo i před květnovou cestou Orbána za americkým prezidentem Donaldem Trumpem do Bílého domu, maďarský premiér přijal den před odjezdem šéfa ruského konsorcia Rosatom Alexeje Lichačova. Ten měl dostat ujištění, že Maďarsko neplánuje ve své energetické politice žádné změny. Den před summitem iniciativy Trojmoří, která zahrnuje dvanáct států střední a východní Evropy, zase maďarský šéf diplomacie jednal s ruskou plynařskou společností Gazprom o nových možnostech spolupráce.

Energetika tvoří základ rusko-maďarských vztahů. Až 80 procent spotřeby plynu pokrývají Maďaři importem z Ruska. Nízká maloobchodní cena plynu, která je pro maďarskou vládu klíčová, je s ohledem na kupní sílu jedna z nejnižších v EU. To pomohlo Orbánově Fideszu při volbách v roce 2014 i 2018. „Orbán nízkými cenami oslovuje svoje voliče. Kromě toho může ukázat Unii, že má alternativy energií a že se nemusí připojovat k dovozu zkapalněného zemního plynu,” říká Héjj.

Maďarskou energetickou závislost na Rusku prohlubuje i (zpožďující se) dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Paks. Ruská společnost Rosatom je staví vlastně za ruské peníze. Maďarsko si totiž od Ruska na stavbu půjčilo v přepočtu 255 miliard korun.

Podobně postupovali i Bělorusové: jejich první jadernou elektrárnu staví ruské konsorcium Atomstrojexport a Rosatom. Stejně jako Maďarsko si i Bělorusko na stavbu půjčilo přímo u Ruska miliardy eur.

Dohodu o půjčce uzavřela Budapešť s Moskvou v lednu 2014, tedy dva měsíce před ruskou okupací Krymu. Obří půjčka pak měla vliv na maďarské postoje vůči ruské agresi a následným unijním sankcím. Maďarský šéf diplomacie často opakuje, že na protiruských sankcích tratí miliardy dolarů.

Rusko-maďarské vztahy ale nečerpají jen z energetiky. Do Budapešti se letos přesunulo sídlo Mezinárodní investiční banky. Přesun instituce, kterou založily ještě socialistické státy v čele se Sovětským svazem, schválila maďarská vláda letos v březnu. Zároveň uznala její „mezinárodní právní subjektivitu”, čímž zajistila jejím ředitelům a zaměstnancům diplomatickou imunitu. Banka také v Maďarsku nepodléhá finančnímu nebo regulačnímu dohledu či kontrole. Krok kritizovala skupina amerických senátorů, podle kterých je banka napojená na ruské zpravodajské služby.

Svůj vliv si drží Rusko i v důležitých železárnách Dunaferr ve středním Maďarsku. Orbánova vláda a na ni napojené firmy se už víckrát snažily koupit rozhodující podíl ve společnosti, Rusové ale železárny prodat nechtějí a dál si drží podíl, který vlastní od roku 2010 investoři se státní bankou Vněšekonombank v pozadí. Proč? Kdyby železárny prodali, přišli by o kontrolu nad dodavatelem součástí pro stavbu nových reaktorů v jaderné elektrárně Paks.

Politicky spojuje Orbána a Putina neliberální způsob vládnutí. Oba navíc poslední rok mluví o kulturní spolupráci. Maďarský deník Magyar Nemzet napsal, že jedním z hlavních témat jejich středeční budapešťské schůzky bude „podpora pronásledovaným křesťanům”.

„Na kulturní spolupráci se žádné sankce nevztahují. Mluvit o společném civilizačním základu umožňuje všechny sankce pominout. Umožňuje to říkat, že Rusko musí být strategickým spojencem Západu, například v oblasti odporu proti migraci, a tím pádem se chovat k Rusku jako k partnerovi, i když evropská politika se od něj odstřihla,” vysvětluje politolog Héjj.

Podle něj jde ale hlavně o PR, žádné konkrétní kroky se pod pojmem „kulturní spolupráce” neskrývají. „Jde jen o to, jak dostat téma Ruska do hlavního unijního proudu, ne ale cestou stížnosti na ekonomické ztráty způsobené sankcemi, ale cestou důrazu na civilizační sounáležitost s Ruskem,” myslí si Héjj.

Maďarská společnost vnímá současné Rusko spíše pozitivně. Podle čerstvého průzkumu institutu Nézőpont Intézet se k zemi staví kladně 43 procent Maďarů, negativně 36 procent. Také posílení ekonomických vztahů s Ruskem by si přálo 43 procent Maďarů, proti je 18 procent. Rusku jsou nejvíce pozitivně nakloněni voliči Orbánova Fideszu.

Agentura v průzkumu porovnávala vztah celkem deseti států střední a východní Evropy. Negativní názor na Rusko jasně převažuje u Poláků (63 procent), hned za nimi je Česká republika, kde se o Rusku vyjádřilo negativně 57 procent respondentů. Opačně si Rusko vedlo v Bulharsku a Srbsku, kde má o něm pozitivní mínění dokonce 92 procent lidí.

Problémy s Ruskem nemá ani maďarská levice. Kdyby se dostala ke kormidlu, zvýraznila by vztahy s EU, protiruskou politiku by očekávat nešlo. „Nejspíš by podpořili diverzifikaci, tedy získávání energetických surovin z různých zdrojů. Nemyslím si ale, že by to byla protiruská politika,” dodává Héjj.