Plovoucí solární elektrárna místo uhelných dolů

„Plovoucí fotovoltaika je o 36 procent účinnější. Může to být cesta pro náš odklon od uhlí a cesta pro zelenou a perspektivní budoucnosti Ústeckého kraje,“ řekl pro Seznam Zprávy Martin Hausenblas s tím, že na projektu plovoucí fotovoltaiky spolupracuje ČVUT a zapojili se i silní partneři, kteří pomohou s financováním a realizací.

Pokud by se využila veškerá zatopená plocha na Ústecku, která nebude mít rekreační či jinou funkci, získalo by Česko tři až čtyři GW elektrické energie vyrobené čistým způsobem, vysvětluje Hausenblas.

Celý projekt je teprve na začátku – v tuto chvíli se rodí pilotní referenční instalace. Na vodní ploše by měla vyrůst zhruba do jednoho až dvou let. „Bude to menší instalace. Několik ročních období se bude sledovat její účinnost v reálném provozu. Věřím, že se prokáže jako funkční, a mezitím se snad dořeší otázky, jako je ukončení těžby a podobně,“ říká podnikatel.

V pilotním projektu půjde o nalezení optimální velikosti kompozice, technologie uložení panelu a také o porovnání s konvenčními formami plovoucích elektráren. V ideálním případě by měla být plně zapojena česká technologie.

Fotovoltaické elektrárny na vodě jsou sice kvůli plovákům zhruba o 20 procent dražší než ty klasické, ale jejich účinnost je o 36 procent vyšší. Plovoucí ostrovy se ve vodě mohou za sluncem natáčet, odpor je zde menší, voda je chladí, a tak mají vyšší výkon. Navíc mohou fungovat i jako řešení v boji se suchem – zabrání odpařování vody. Otočné panely je také možné na zadních stranách osadit třeba rákosovou rohoží a vytvořit tak místo pro vodní ptactvo.

Projektu nahrává i již vybudovaná infrastruktura. „Dokážeme využít dráty vysokého napětí, které vedou ke špinavým uhelným elektrárnám. A třeba Unipetrolu umožnit, aby vyráběl vodík ve velkém měřítku,“ říká Hausenblas. Tento projekt by podle něj Ústeckému kraji zachoval status „české baterky“, ale v zelené energii.

Silné partnery již Martin Hausenblas pro projekt plovoucí elektrárny sehnal, teď musí kvůli dolu ČSA jednat i s vládou. Tady totiž bude třeba vytvořit a propojit soustavu jezer a změnit nadmořskou výšku dolu.

Důl ČSA ukončí těžbu v roce 2024 a vláda již v minulosti schválila, že se lomy zatopí vodou. Otázkou je, v jaké nadmořské výšce bude hladina. „Mělčí varianta“ a zatopení jako samostatná jezera počítá s výškou 180 metrů nad mořem. Varianta, která by umožnila propojené vodní dílo, pak hovoří o úrovni 230 metrů nad mořem.

Už teď jsou na Ústecku jezera vzniklá přeměnou hnědouhelných lomů Milada a Most. Postupně je mají doplnit lom ČSA, pak Bílina, Tušimice a Vršany.

Podle energetického analytika společnosti ENA Jiřího Gavora nemusí být problém ve výstavbě samotných plovoucích elektráren, ale právě v přípravě vodní hladiny. „Plovoucí výstavba už je ve světě ověřena – většinou v přímořských oblastech. Náklady jsou sice vyšší, ale zase má větší výkon. Vytvoření stabilních vodních hladin bude ale dlouhodobý a nákladný proces,“ vysvětluje Gavor.

Jak dodává, o projektu i o využití lokality po těžbě vodohospodářským způsobem a případném energetickém řešení se už mluví. Samotné zatopení ale může trvat desítky let. Odpůrci dalšího energetického využití dolů pak požadují jezera nechat pouze jako důležitý krajinný prvek.

Plovoucí solární elektrárny vznikají například ve Francii, Anglii či Nizozemsku. Velké plány pro výstavbu vodní fotovoltaiky má Jižní Korea. Tamní vláda představila projekt o plánovaném výkonu 2,1 gigawattu, který má být dokončen k roku 2025 a je součástí dekarbonizace korejské energetiky.

Studie Světové banky vypočítala možné využití dostupných vodních ploch v Evropě pro plovoucí fotovoltaiku. Kdyby se využilo procento z dostupných nádrží a jezer, představovalo by to výkon plovoucích solárních elektráren až 20 gigawattů.