Plošné testování Čechů na covid: Nemůžeme to zvládnout, varují lékaři

Šéf resortu zdravotnictví plán hromadného otestování Čechů na SARS-CoV-2 poprvé zmínil na čtvrteční tiskové konferenci.

„Diskutovali jsme o ambiciózním projektu, kterým je protestování všech obyvatel České republiky. Takovým mechanismem bychom byli schopni odhalit nějakých 90 až 93 procent všech pozitivních jedinců v populaci a snížit riziko, že se bude nemoc šířit takovým tempem jako doposud – tím, že je pošleme do izolace,“ dodal k plánu Prymula.

Celý projekt je podle něj třeba důkladně připravit, protože není možné testování provádět příliš dlouho. Později dodal, že doufá v dobrovolnou účast alespoň šesti milionů Čechů, klíčovou roli přitom mají sehrát praktičtí lékaři.

„Budeme se snažit připravit model, kdy by v tom měli být intenzivně zapojeni praktičtí lékaři, ale i ostatní zdravotníci. Pokud bude projekt spuštěn podle toho, jak to očekávám, tak to znamená, že by třeba u praktických lékařů mělo být odebráno do sta osob denně. Znamená to pozvat si je na ráno na první dvě hodiny, kdy je možné takový počet lidí odebrat,“ uvedl šéf zdravotnictví v České televizi.

Zda budou praktici schopni takové množství testovaných odbavit, ale není jasné. Jejich zástupci o projektu ještě v pátek neměli žádné detailní informace. Zprávy, které ministr uvedl v médiích, je ale znepokojily.

„Neumím si to představit ani ze strany odborné, ani ze strany technického provedení. I vzhledem k tomu, že jsme upravovali ordinační hodiny, aby se tam lidé nekumulovali, přísně oddělujeme prostory. Samozřejmě je třeba si uvědomit, že někteří lékaři mají malou ordinaci a malou čekárnu. Navíc jsme se to dozvěděli z médií a nic k tomu nevíme,“ uvedla pro Seznam Zprávy lékařka Alena Šebková.

Lékaři nyní částečně pracují distančně nejen kvůli ochraně pacientů, ale i sebe samých – řada z nich je v rizikovém věku. Kromě covidu přitom stále řeší i ostatní agendu. „Denně děláme prevence, očkování a podobně. Dělat při tom všem ještě testy stovce lidí, to si skutečně nedovedu představit,“ dodává lékařka Šebková.

Praktik Michal Bábíček připouští, že nikdo zatím nezná podrobnosti ministrova plánu, zatím nastíněný scénář je ale podle něj mimo realitu.

„Je v této chvíli naprostým nesmyslem, že by se dalo ráno otestovat 100 pacientů za dvě hodiny. Nyní stále běží normální provoz, denně je na celý den objednáno přibližně 40 pacientů na vyšetření, kontroly, očkování atd. Plus vyřizujeme denně cca 100 telefonátů a mailů kvůli konzultacím zdravotního stavu, dále musíme stále vykonávat činnost pro ČSSZ a pracovně lékařskou péči,“ vyjmenovává odborník. Celková realizace by podle něj byla obtížná.

„Když pominu organizaci fronty, která má 100 lidi v minimálně dvoumetrových rozestupech, pak jedno vyšetření bude trvat určitě alespoň tři minuty, dohromady 300 minut, to jest pět hodin celkem! Je evidentní, že pan ministr nikdy praxi praktického lékaře neviděl a vůbec netuší, co všechno musí již nyní praktik dělat,“ dodává.

Podobně věc vidí i praktická lékařka Irena Kudrnovská. Upozorňuje, že by při takovém testování praktickým lékařům nezbýval čas na ostatní pacienty, kteří by následně byli odkázáni na ošetření do nemocnic. „Při běžném počtu registrovaných pacientů na ordinaci  - přibližně 1500 až 2000 - a při pracovní době osm hodin denně by tento stav trval více než tři měsíce,“ míní lékařka.

Předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka má s ministrem o věci jednat v pondělí, do té doby se k návrhu nechce vyjadřovat.

Kromě toho, kdo projekt zajistí, vzbuzuje otázky i volba samotného způsobu. Plošné testování by nemělo probíhat běžně používanými a velmi citlivými PCR testy. Podle plánu ministra by se k vyšetření milionů lidí měly použít takzvané antigenní testy – těch by podle jeho informací měl být dostatek.

„Budou od výrobců, kteří tyto testy dělají. Od těch nejrenomovanějších až po ty, které jsme schopni získat v kvalitě, která bude dostatečná. Teď bude probíhat intenzivní jednání, abychom se dostali na tyto počty – ale byl jsem ubezpečen, že jsme schopni v takto krátkém čase testy získat,“ dodal ministr.

Antigenní testy už dříve testoval například Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Jejich výhodou je zejména rychlost – výsledek je k dispozici do půl hodiny od odběru.

„Jde o metodu podstatně rychlejší než PCR. Má ovšem i své nevýhody, především nižší citlivost ve srovnání s PCR. Může se stát, že vzorky obsahující malé množství viru tato metoda vyhodnotí jako negativní. Výrobce uvádí 100% záchyt pozitivních vzorků v prvních šesti dnech onemocnění, poté se citlivost snižuje,“ vysvětlila vedoucí Centra klinických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě Hana Zelená.

Na rozdíl od metody PCR, která zjišťuje přítomnost virové nukleové kyseliny (RNA) ve vzorku, tento způsob zjišťuje přítomnost proteinu, který je součástí virové částice. Odběr se provádí stejně jako odběr na PCR, tedy výtěrem z nosohltanu. Štětička s odběrem se ponoří do speciálního roztoku a po protřepání se tekutina kápne do reagenční destičky. Půl hodiny probíhá vlastní reakce, poté se v přístroji odečte výsledek, který je okamžitě zobrazen na displeji.

Podle ministra je metoda vhodná a nižší přesnost by se na tak velkém vzorku měla podepsat jen minimálně.

„Jiné testy, které by to umožnily, v podstatě nemáme. Unikne nám třeba tři nebo pět případů ze sta. Ale i kdyby jich uniklo 20, tak těch 80 zachytíme. Pokud to chceme udělat, není to na 100 procent exaktní, ale je to jediná cesta,“ uvedl.

Další výhodou kromě rychlosti tohoto řešení je i jeho jednoduchost a cena. Jak uvedla Hana Zelená ze zdravotního ústavu, přístroj stojí zhruba 20 000 korun a materiál na jeden test vyjde přibližně na 300 korun. „I přes nižší citlivost lze předpokládat, že spolehlivě zachytí osoby s vysokou virovou náloží, tedy ty nejvíce infekční, kteří jsou pro své okolí nejrizikovější z hlediska přenosu infekce,“ dodala.