Článek
Čerstvě plnoletí projevují větší zájem o očkování proti covidu-19 než lidé ve věku mezi 25 až 34 lety. Vyplývá to z otevřených dat, která pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví (viz graf níže).
Mladiství ve věku mezi 18 až 24 lety jsou ve všech aspektech ohledně vakcinace aktivnější než navazující věková skupina 25 až 29 let. Vykazují větší proočkovanost jednou dávkou, i co se týče dokončeného očkování. Vedou i v kategorii aktivní zájem, do které se započítávají lidé s minimálně jednou dávkou vakcíny společně s registrovanými zájemci a lidmi, co už mají termín očkování.
V proočkovanosti první dávkou a v aktivním zájmu o vakcínu předčili čerstvě plnoletí i třicátníky ve věku 30 až 34 let a to i přesto, že třicátníci byli do registrování na očkování vpuštěni koncem května, zatímco dvacátníci a mladší až začátkem června.
Jsou aktivnější a pohodlnější
Podle oslovených odborníků může být za větším zájmem o očkovaní u čerstvě plnoletých a dalších do 22 let hned několik důvodů.
„Jsou více aktivní, více to potřebují, protože chtějí mít pohodlnější život,“ myslí si Dagmar Dzúrová, profesorka demografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, podle které mají lidé v tomto věku větší potřebu chodit například na koncerty a mezi lidi.
„Řekl bych, že tito lidé žijí v domácnostech s rodiči, kteří jsou častěji očkovaní, a ta důležitost očkování je pro ně vyšší,“ dovozuje další možné vysvětlení Martin Buchtík, sociolog a ředitel výzkumné agentury STEM a dodává, že důvodem podle něj naopak nebude větší chuť mladších cestovat. V tomhle ohledu podle něj není rozdíl, zda vám je kolem dvaceti nebo třiceti.
„Stejně tak lze říct, že starší lidé právě mají větší možnost jezdit do zahraničí a tím pádem odkládají očkování, až skončí dovolené,“ říká Martin Buchtík.
I z výzkumů jeho agentury vychází, že lidé ve věku 18 až 20 let mají větší zájem o očkování, ale zatím tomu podle vyjádření ředitele STEMu nepřikládali takový důraz a to i z toho důvodu, že rozdíl není tak markantní.
Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém průzkumu ochoty očkovat se z června tohoto roku zase narazilo na to, že lidé ve věku 15 až 19 let vykazovali největší míru nerozhodnosti. Téměř čtvrtina oslovených (24 %) reagovala, že neví, jestli se nechají očkovat. „Nejmladší věková skupina je v tomto ohledu dosti specifická,“ komentují výzkumníci z centra své poznatky v tiskové zprávě.
Začátkem srpna také vyzvala Česká konference rektorů studenty a studentky, aby byli odpovědní a nechali se očkovat. Podle oslovených odborníků ovšem není jasné, jestli to bude mít na vyšší zájem o vakcínu vliv.
