Článek
Přetížené nemocnice pouštějí málo pacientů k ošetřování domů, tvrdí agentury domácí péče. Reagují tak na článek Seznam Zpráv, který upozornil, že v nemocnicích zůstávají na lůžkách intenzivní péče stovky pacientů, kteří už covid prodělali, ale jejich stav propuštění nedovoluje.
Organizace sdružující sestry v domácí péči však nesouhlasí. Podle nich by část pacientů mohla zamířit domů.
V nemocnicích zůstává volná jen necelá pětina ARO a JIP lůžek. Stovky pacientů se na nich zotavují po covidu. Po dvacátém dni od pozitivního PCR testu už nejsou infekční. „Celý problém vzniká velkým upozaděním poskytovatelů domácí péče na úkor lůžkovým zdravotnickým zařízením. O to více se tento problém projevuje nyní – v době covidové,“ uvedla Lucie Jursíková Brožková. Předsedá Grémiu managerů agentur domácí péče. Sdružení zastupuje desítky organizací.
Podle jeho šéfky za tím stojí především nevědomost v nemocnicích. „Už v roce 2017 vznikl projekt na podporu domácí umělé plicní ventilace, který umožňuje ošetřovat pacienty v domácím prostředí. Do tohoto projektu jsou zapojené nejen agentury domácí péče, ale také jednotlivá lůžková zdravotnická zařízení,“ řekla Jursíková Brožková.
S námitkami souhlasí také Asociace domácí péče, která sdružuje asi padesátku agentur. „Nemocnice využívají možnost domácí péče více než dřív, ale pořád je podceňovaná a není v takovém rozsahu, v jakém by mohla být,“ uvedla ředitelka Ludmila Kondelíková.
Přesun domů? Nelze
Nemocnice však namítají, že stav postcovidových pacientů, kteří jsou na lůžkách intenzivní péče, většinou přesun domů neumožňuje. „Nemocní po prodělaném onemocnění covid-19 jsou pro domácí péči s umělou plicní ventilací v naprosté většině nevhodní. U našich pacientů to ještě není reálné i proto, že nemocní mají po prodělaném těžkém covidu řadu dalších komplexních problémů,“ uvedla mluvčí Dana Lipovská z brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny.
Podle primáře ARO Jana Žižky z Klaudiánovy mladoboleslavské nemocnice zaměňují agentury dva typy pacientů. „Pacient na domácí umělé plicní ventilaci je pacient, který z nějakého důvodu nemůže být odpojen od přístroje na umělou plicní ventilaci. Důvodem bývá třeba ochrnutí pacienta po poranění míchy v oblasti krční páteře, nebo některá neurologická onemocnění spojená se svalovou slabostí, v menší míře primární postižení plic,“ uvedl. Přesun do domácí péče podle něj trvá několik měsíců.
Na druhou stranu pacienti po prodělaném onemocnění covid mívají těžce zasažené plíce. „I po administrativním vyřazení ze statistik nadále vyžadují specializovanou intenzivní péči, která jim může být poskytnuta pouze na specializovaném pracovišti. Ve větší míře jsou po stabilizaci stavu překládáni na pracoviště následné intenzivní péče, kde následuje intenzivní rehabilitace a odpojování od umělé plicní ventilace,“ dodal primář. Podle něj nemocnice v žádném případě neupozaďují poskytovatele domácí péče. Jejich výroky podle něj přináší další míru dezinformací ve složité době.
Nemocnice upozornily, že na intenzivních lůžkách zůstávají pacienti, kteří už nejsou v koronavirových statistikách vidět. Zotavují se po těžkém průběhu nemoci a jejich rekonvalescence trvá měsíce. „Tito nemocní sice vypadnou z reportingu Informačního systému infekčních nemocných a zdá se, že paradoxně klesá počet intenzivních, ale k tomu se přidává kapacitně významný počet těchto nemocných. Je to problém,“ řekl koordinátor lůžkové péče pro Jihomoravský kraj Vladimír Šrámek.
Příplatek za covid pacienta? Maximálně 20 dní
Po internetu koluje řada dezinformací, že nemocnice záměrně drží na lůžkách covidové pacienty, protože od pojišťoven dostávají vyšší úhrady. To však nemocnice důrazně odmítají. Po dvacátém dni od potvrzené nemoci covid pojišťovny příplatky ruší.
Organizace sdružující sestry v domácí péči ale upozorňují, že za covidové pacienty nedostávají žádné příplatky – a to ani před dvacátým dnem. „Přitom na tuto péči je potřeba nejen více personálu kvůli dodržení hygienických nařízení, ale agentury domácí péče jsou také vystaveny vysokým nákladům na zdravotnický materiál, jako jsou rukavice, pláště, likvidace nebezpečného odpadu, které se stonásobně zvýšily oproti běžnému ošetřování v necovidové době,“ namítla Jursíková Brožková.
Řada sester z domácí péče také kvůli tomu odchází pracovat do nemocnic, protože tam mají příplatky za péči o covidové pacienty. „Mají tam pak až třikrát vyšší platy,“ řekla Jursíková Brožková.
Podle Kondelíkové ztěžují domácí léčbu covidových pacientů i další faktory. Často by se mohli léčit doma, ale nemají nikoho blízkého, kdo by s péčí pomohl. „Sestra u lůžka není celý den. Může dorazit jednou dvakrát denně na půl hodiny a pořešit základ, který předepíše ošetřující lékař. Provede dané úkony a odchází. Ale není možné, aby tam pacient, který je po těžkém stavu, čekal zbytek dne sám,“ dodala. Zatímco domácí péče je placená zdravotními pojišťovnami, rodina nemocného si často nemůže dovolit pečovatele, který na pacienta dohlédne po většinu dne.
V Česku je necelých pět tisíc všeobecných sester pro domácí péči. „Bohužel jim není věnována dostatečná pozornost jako v jiných západních zemích, kde stojí domácí péče na vrcholu pyramidy poskytování zdravotní péče,“ dodala Jursíková Brožková.
