Plivanec do tváře lidským právům. Kritika dohody EU s Čínou roste

Investiční dohody mezi Evropskou unií a Čínou (CAI), kritiky označované za čínské diplomatické mistrovské dílo či nevítaný dáreček pro USA, obě strany po sedmi letech dosáhly 30. prosince 2020. Během dvou týdnů se však její konečné dotažení otřásá v základech. Čína už porušuje to, co ještě ani pořádně nestihla slíbit. Šlo sice jen o příslib snahy polepšit se v otázce dodržování lidských práv, soudě podle posledních událostí však nic nenasvědčuje tomu, že by kdy Čína měla v úmyslu lidskoprávní nadstavbu k investiční smlouvě brát v potaz.

V posledních dnech výrazně klíčí obavy rostoucího počtu členů Evropského parlamentu zejména nad situací v Hongkongu. Peking na tomto speciálním území, které mělo do roku 2047 deklarováno fungování dle principu „jedna země, dva systémy“, rychlým tempem pokračuje v likvidování posledních zbytků parlamentní demokracie.

Při poslední masové policejní razii minulý týden hongkongská policie zatkla 53 prodemokratických politiků. „Poslanci situaci v Hongkongu pečlivě sledují,“ uvedl Bernd Lange, europoslanec a šéf obchodního výboru parlamentu EU, který bude v tomto roce zodpovědný za přezkoumání dohody. „Obavy o politickou svobodu a lidská práva hrály v minulých debatách o obchodní politice významnou roli a určitě tak učiní v případě CAI,“ dodal. Výkonná složka Evropské unie, Evropská komise, má na dotažení dohody s Čínou stále zájem. Dle ní je zásadní „angažovanost“ Číny v dalších otázkách, jako je například změna klimatu.

Komise uzavřela investiční dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem 30. prosince. Její úplné znění stále není k dispozici veřejnosti, schválit ji musí ještě Evropský parlament. A za odvrácení této části plánu se v posledních dnech začínají přimlouvat nejrůznější organizace i celé země. Intenzivnímu tlaku na ospravedlnění užších ekonomických vazeb tak bude vystaveno zejména Německo, hlavní zastánce dohody.

S každým dalším dnem visí prodemokratické hnutí v Hongkongu na čím dál tenčím vlásku. Hromadná zatýkání, agresivní konfrontace, odebírání licence právníkům stojícím na nesprávné straně barikády. Vše ve jménu kontroverzního bezpečnostního zákona.

Tisícovka příslušníků hongkongské policie ve středu ještě před svítáním rozjela razii na 72 místech. Nevynechali právní firmu, tři redakce, zmrazili finance ve výši 1,6 milionu hongkongských dolarů. Když hongkongská policie zatkla 53 zvolených prodemokratických funkcionářů a aktivistů, šlo zatím o největší zásah do stávajícího uspořádání Hongkongu ve jménu sporného národního bezpečnostního zákona. Zatčení jsou obviňováni z pokusu o svržení hongkongské vlády uspořádáním neoficiálních primárních voleb před zrušenými legislativními volbami. Zákon jim sice kandidaturu do parlamentu umožňuje, přesto budou nyní souzeni z rozvracení státu.

Podle Langeho toto hromadné zatýkání „znamená porušení ducha závazků udržitelnosti investiční dohody mezi EU a Čínou“, které zahrnují lidská práva. „Toto zjevně není základem pro konstruktivní spolupráci. Je těžké pochopit, jak mohou Čína a EU tvrdit, že sdílejí a prosazují společné hodnoty, když se podíváme na současnou situaci,“ dodal Lange. Guy Verhofstadt, prominentní člen parlamentu EU a bývalý belgický premiér, šel ještě dále a řekl, že parlament „nikdy neratifikuje čínskou komplexní dohodu o investicích bez závazků a důkazů, že lidská práva lidí v Hongkongu, Sin-ťiangu a Tibetu se zlepšují“.

K upuštění od unijní dohody s Čínou vyzývá také britský ministr zahraničí Dominic Raab, který Peking přímo obvinil, že „úmyslně uvedl svět v omyl“. Raab také zopakoval nabídku Spojeného království držitelům britských národních zámořských pasů a vybídl je k přestěhování na ostrovy. „Hromadné zatýkání politiků a aktivistů v Hongkongu je těžkým útokem na hongkongská práva a svobody chráněné podle společného prohlášení, které stanovilo podmínky návratu území Spojeného království Číně v roce 1997. Tato zatčení ukazují, že hongkongské a čínské orgány záměrně uvedly svět v omyl ohledně skutečného účelu zákona o národní bezpečnosti, který se používá k potlačování disentu a oponování politických názorů.“

Po rozšíření mezinárodní kritiky k ukončení debat nad dohodou Evropy s Čínou vyzval i poslední hongkongský guvernér Chris Patten. Zadržení 53 osob na základě obvinění z „podvracení“ vedlo lorda k prohlášení, že pokud EU na návrh investiční dohody přistoupí, přijde o své právo na to, aby s ní bylo zacházeno jako s vážnou globální ekonomickou a politickou mocností.

Patten se obrátil i směrem k Německu. „Je třeba připomenout, že pro všechny evropské politiky, ať pocházejí odkudkoli, je židovská komunita po celém světě otevřená. Podívejme se ale na Sin-ťiang, a zejména bych upozornil na podobnosti mezi tím, co se v tomto regionu děje dnes a jak probíhal holokaust ve 40. letech. Pokud bude tato dohoda pokračovat, bude to výsměch evropským ambicím, plivanec do tváře lidských práv. Vytvoří klamný pohled na důvěryhodnost čínské komunistické strany na mezinárodní scéně,“ uvedl.

Dodal, že jde o silnou strategickou chybu i vzhledem k nastupující administrativě Joea Bidena, který se „bude snažit sestavit mezinárodní partnerství liberálních demokracií, aby se vypořádal s šikanujícím hanebným chováním a útokem čínských komunistů na naše mezinárodní pravidla. Neměli bychom se snažit ovládnout Čínu, ale omezit čínskou komunistickou stranu“.

Zákroky v Hongkongu odsoudil například i francouzský člen parlamentu Raphaël Glucksmann. „Demokracie v Hongkongu umírá před našima očima a prioritou našich drahých evropských vůdců je prodat nám svou investiční dohodu s Pekingem. Jak můžeme být tak mimo?“ Anna Fotyga, předsedající členka skupiny Hong Kong Watch v europarlamentu, vyzvala Unii k analýze dopadů investiční dohody na lidská práva.

Evropská komise však nadále trvá na nutnosti ratifikovat dohodu, která podle ní může evropským podnikům poskytnout nebývalý přístup na čínský trh. Podle ní by se otázka lidských práv měla oddělovat od těch investičních. „Samotná dohoda o investicích není vhodným nástrojem pro řešení složité země, se kterou máme také složité a vícerozměrné vztahy. S Čínou vedeme samostatnou linii dialogu o právním státu, demokracii,“ uvedl Eric Mamer, hlavní mluvčí Komise.

EU ve středu vyzvala ke zveřejnění údajů o zatčených opozičnících a uvedla, že zvažuje další sankce. Zprávy z Hongkongu ale naznačují, že bude hůř.

Tím to ale zřejmě nekončí. Pro agenturu Reuters pod příslibem anonymity promluvili dva vysoce postavení propekingští úředníci. Jeden z nich prozradil, že zatýkání v posledních dnech jsou jen součástí širších akcí s cílem umlčet aktivisty a „zajistit, aby Hongkong nesklouzl k tomu, co se dělo před 18 měsíci“. Tehdy Hongkong zažil asi nejodvážnější veřejnou vzpouru proti čínským vůdcům od dob protestů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989. Čína je „až moc trpělivá už příliš dlouho a potřebuje věci vyřešit jednou provždy“, dodal a uvedl, že tvrdší kroky budou zavedeny „alespoň na rok“. Mluvčí hongkongské správkyně Carrie Lamové uvedl, že díky zavedení zákona o národní bezpečnosti loni v červnu město obnovilo stabilitu a snížilo pouliční násilí.

„Legitimní práva a svobody obyvatel Hongkongu byly dodržovány a zločinci jsou postaveni před soud prostřednictvím našeho nezávislého soudnictví,“ uvedl mluvčí v e-mailové odpovědi agentuře Reuters, aniž by reagoval na otázky týkající se role Pekingu. Hongkongské volby byly naplánovány na 5. září a úředníci se snažili zajistit otevřené, spravedlivé a čestné hlasování, dodal. Čínská vláda na žádost o komentář nereagovala.

I přes značné oslabení prodemokratického sboru se podle výpovědi čínského úředníka Peking nadále bojí, že by opozice mohla i tak shromáždit většinu zákonodárného sboru. Má se tak diskutovat o způsobech, jak změnit volební systém tak, aby řešil „nedostatky“ v politické struktuře - jednoduše tak, aby se volby mohly odkládat i nadále. I druhý zdroj z Pekingu potvrdil, že probíhají pokročilá jednání o strukturálních změnách hongkongského politického systému, včetně možného omezení vlivu demokratů na volební výbor pro 1200 osob, který si v roce 2022 vybere dalšího hongkongského vůdce. „Pravděpodobně to otřese celou politickou základnou,“ uvedl zdroj.