Článek
Plíce světa přestávají plnit svou „čisticí funkci“ a začínají naopak zhoršovat znečištění ovzduší. Děje se to už v několika oblastech Amazonie a hrozí, že se k tomuto trendu brzy převrátí i celý zbytek pralesa. Vědci to píší ve studii zveřejněné v časopise Nature s tím, že jde o důsledek klimatické změny a odlesňování. Spíš než o nový objev se ale jedná o potvrzení toho, čeho se jejich kolegové bojí už delší dobu.
Článek si také můžete pustit v audioverzi.
„Tato studie potvrzuje ty předešlé, v zásadě se k tomu nedá říct nic nového,“ popsal ve čtvrtek své dojmy z publikace nového výzkumu Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, a odkázal se na své odpovědi pro březnový článek Seznam Zpráv týkající se dvou starších studií s podobným závěrem. Mimo jiné se v nich počítá i s ostatními emisními plyny, jako je například metan.
Fenomén je tak nyní zase o něco víc potvrzený a jasný. Jak k němu ale vůbec mohlo dojít?
„Les jako dítě přejedené dortem“
„Lesní porosty patří k největším zásobníkům uhlíku v nadzemní biomase. Základní otázka z pohledu budoucího vývoje zůstává, jak dlouho nám lesy budou pomáhat v odčerpávání uhlíku v podobě CO2 z atmosféry. Podle teoretických předpokladů by měla síla uhlíkového ukládání v budoucnu klesat a v případě naplnění horších scénářů by mnohé lesní porosty (po celém světě, nikoliv jen v Amazonii, pozn. redakce) mohly být již celkovým zdrojem CO2, a proces oteplování by tak nezpomalovaly jako doposud, ale naopak zrychlovaly,“ shrnul klimatolog a odborník na ekologickou fyziologii rostlin pohled na globální situaci lesů z hlediska ukládání emisí.
„Lesy pohlcují CO2 díky tomu, že ho do atmosféry uvolňujeme – i když to vypadá jako dobrá zpráva, pro lesy je to svým způsobem také určitý stresor. Je to jako když posadíte malé dítě před cukrový dort a čekáte, až ho sní, a pak mu dáte další a pak další. U stromů samozřejmě toto ‚přejídání‘ není tak zřejmé, princip je však podobný,“ přiblížil Ač proces, ke kterému podle výsledků zmiňovaných studií dochází už teď v amazonském pralese.
Děje se to i u nás
Podle Ače je celý proces ukládání a uvolňování emisí lesa velmi komplexní a ovlivňuje mnoho faktorů. Jedním z těch hlavních je nerovnováha mezi dýcháním a fotosyntézou lesů. Je zřejmé, že ji způsobila lidská aktivita.
Zvýšení množství uhlíku v atmosféře podle Ače sice v lesích vede ke zvýšení účinnosti fotosyntézy a lesy díky tomu mohly pohlcovat až 25 % lidmi vyprodukovaných emisí. Aby ale mohl les tuto funkci plnit, potřebuje dostatek vláhy a živin v půdě, které mizí kvůli výše zmiňovaným činnostem. Účinnost pohlcování uhlíku navíc podle Ače „není nekonečná a s oteplováním se může zvrátit“.
Dýchání a fotosyntéza rostlin
- Rostliny kromě fotosyntézy, která oxid uhličitý spotřebovává, i dýchají, tedy spotřebovávají kyslík a uhlík produkují.
- Před průmyslovou revolucí byl podle Ače tento systém produkce a spotřeby kyslíku a uhlíku v rovnováze.
- S rostoucím množstvím uhlíku v atmosféře se sice zvýšila účinnost fotosyntézy rostlin, což znamenalo i lepší ukládání uhlíku. Kvůli zvyšování globální teploty se ale následně začala zvyšovat i intenzita dýchání rostlin, což je jeden z důvodů, proč i les může být v konečném důsledku celkový zdroj emisí uhlíku.
- „V horizontu nejbližších desetiletí bude největší problém zvyšování respirace (dýchání) následkem růstu teploty, protože dýchání roste s teplotou exponenciálně a pro fotosyntézu to neplatí,“ uvedl Ač.
Jako hlavní příčiny rozbití rovnováhy amazonského lesa studie označují člověkem založené lesní požáry, které do atmosféry uvolňují částice černého uhlíku. Odlesňování zároveň negativně ovlivňuje srážky, a dochází tak k vysychání a ohřívání lesů. Negativní vliv má i samotná globálně se zvyšující teplota, stavba přehrad či těžebních dolů.
Co se týče lesů po celém světě obecně, zdůraznil Ač zejména negativní vliv klimatické změny. Ta má kromě negativního vlivu na dýchání rostlin další zatěžující důsledky například v podobě sucha a přemnožení hmyzu, což je situace, jejíž příklad máme u nás v Česku přímo před očima. „Lesy v ČR jsou od roku 2018 celkovým zdrojem emisí v důsledku sucha a bezprecedentní kůrovcové kalamity,“ uvedl český vědec.
Návrat rovnováhy je v nedohlednu
Návrat k rovnováze by podle Ače mohl nastat jedině v případě, že by lidé přestali vypouštět CO2 a další skleníkové plyny a zpomalil by se proces oteplování. Takový návrat by ale slovy odborníka byl „relativně velmi pomalý“.
Střízlivý odhad budoucího vývoje tak podle Ače není vůbec veselý. I kdyby se lidstvu podařilo zastavit oteplování dramatickým snížením emisí, pralesy už do té doby mohou zmizet kvůli odlesňování.
„Míra odlesňování byla v Amazonii nejhorší začátkem tisíciletí, pak poměrně výrazně klesla, v posledních letech zase bohužel roste. Podle nejnovějších studií není ‚bod, z něhož už není návratu‘, Amazonského pralesa příliš vzdálený, zejména pokud bude odlesňování pokračovat. Ještě hůře je na tom ale Indonésie nebo Malajsie, kde mizí primární porosty přímo před očima. Prakticky ale všechny tropické lesy jsou velmi blízko stavu, kdy nebudou schopny odolávat rostoucímu tlaku lidí,“ řekl Ač a dodal, že nejlépe, či lépe řečeno nejméně špatně je na tom africký deštný prales.
Jediný způsob, jak tento neradostný a zhoršující se stav zvrátit, je podle Ače omezení konzumace (zejména hovězího) masa a co nejrychlejší snížení odlesňování na nulu. „V opačném případě ztratíme deštné lesy mnohem dříve, než to stihne udělat změna klimatu a narušení režimu uhlíku,“ uzavřel vědec.
