Plíce planety jsou stále v plamenech. Brazilská vláda čelí kvůli rekordnímu množství požárů mezinárodnímu tlaku

V největším deštném pralese na světě letos vypukl rekordní počet požárů. Brazilská kosmická agentura jich v letošním roce zaznamenala o 84 procent více než loni. Podle americké vládní agentury NASA v Amazonii od počátku roku vzniklo již 72 tisíc požárů, což je nejvyšší číslo od začátku měření v roce 2013.

„Náš dům hoří. Doslova. Amazonie, plíce naší planety, které produkují 20 procent našeho kyslíku, hoří. Je to mezinárodní krize. Členové G7, uvidíme se za dva dny, abychom o tom naléhavě hovořili," uvedl na Twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron.

Brazilský prezident Jair Bolsonaro Macrona obvinil z toho, že se z „vnitřní záležitosti Brazílie a dalších amazonských zemí” snaží vytěžit osobní politické body. Obavy vyjádřil i generální tajemník OSN António Guterres. „Uprostřed klimatické krize si nemůžeme dovolit další škody na hlavním zdroji kyslíku a biodiversity," uvedl šéf OSN.

Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) zveřejnil tento týden data, podle nichž jen od minulého čtvrtka odhalily satelitní snímky 9507 nových lesních požárů, zejména v amazonském pralese. Federální prokuratura se rozhodla nárůst řádně prošetřit. Podle INPE za větší počet požárů nemůže jen sucho či klimatické změny, přispívá k nim i nelegální kácení a vypalování lesa za účelem získání zemědělské půdy.

Mezinárodní krizi, jak o požáru „zelených plic planety” mluví francouzský prezident Macron, hodlají političtí zástupci řešit i na víkendovém summitu skupiny G7 ve Francii. Hnutí Fridays For Future (Pátky pro budoucnost) kvůli požárům chystá demonstrace před ambasádami Brazílie po celém světě.

Prezident Bolsonaro obvinil podle tamních médií ze zapalování pralesa nevládní organizace. V pátek se však proti médiím ohradil s tím, že jeho slova překroutila. „Obvinil jsem nevládní organizace přímo? Jenom jsem řekl, že je podezírám,“ citovala prezidentova slova agentura AFP. Ochránci přírody zase tvrdí, že k požárům přispěla Bolsonarova vláda. Ve čtvrtek však prezident připustil možnost, že se farmáři zapojili do zapalování ohňů v oblasti pralesa.

Současný brazilský prezident je kritizován za to, že před ochranou přírody upřednostňuje ekonomické zájmy. Amazonský prales tak podle vědců začal s jeho nástupem mizet podstatně rychleji než doposud. Bolsonaro se mimo jiné chystá legalizovat těžbu nerostů v domorodých rezervacích v Amazonii.

Kvůli neekologické politice Bolsonarovy vlády tento měsíc oznámilo Německo, že v amazonské oblasti omezí financování ekologických projektů. Bolsonaro pak přes novináře vzkázal německé kancléřce Angele Merkelové, ať si své peníze nechá a použije je na zalesňování své země. Po Německu oznámilo zastavení financování nových projektů v Amazonii i Norsko, které už loni objem peněz omezilo.

V pátek ale brazilský prezident přiznal, že jeho vláda postrádá potřebné zdroje na to, aby s rekordním počtem požárů bojovala.

Na území Brazílie leží zhruba šedesát procent amazonského pralesa. V Peru se nachází třináct procent jeho celkové rozlohy, v Kolumbii deset procent, menší části jsou též ve Venezuele, Ekvádoru, Bolívii, Guyaně, Surinamu a Francouzské Guyaně.

Požáry nyní sužují i část pralesa v Bolívii, konkrétně mezi městy Puerto Suárez a Puerto Busch, která se nachází na západní hranici s Brazílií. Oheň tam již podle údajů úřadů zničil 450 tisíc hektarů půdy.

Bolivijská vláda kvůli tomu zažádala o největší hasičské letadlo na světě Supertanker 747. To je schopné převážet až 115 tisíc litrů vody, což se rovná objemu 100 obvyklých leteckých tankerů. Země též požádala o pomoc sousední Paraguay a Brazílii.

Kvůli požárům ve státech Amazonas a Rondonia se v pondělí na hodinu zahalilo během dne do tmy město Sao Paulo, když tam silný vítr a studená fronta zanesly dým z lesních požárů. Od nich je přitom město vzdáleno přes 2700 kilometrů.

Rozsáhlé požáry amazonského pralesa ohrožují nejen místní biodiverzitu, ale i domorodé kmeny, které v pralesích žijí. Kmen Mura čítající asi patnáct tisíc členů nadále prohlašuje, že bude své původní území chránit před hrozbami farmářů, kácení deštných pralesů i před stávajícím požárem.

„Je to zkáza. Naším cílem je ochránit naše území, přírodu, stromy a zvířata. Za tenhle prales budu bojovat do poslední kapky krve,” řekl agentuře Reuters vůdce kmenu Raimundo Mura.