Článek
Do pěti let bychom podle evropské směrnice o oběhovém hospodářství měli recyklovat 50 % hliníku. Podle statistik ministerstva životního prostředí přitom téměř 4 miliony obyvatel České republiky nemají možnost třídit kovové obaly. Ekologické organizace tvrdí, že zlepšení v recyklaci nelze dosáhnout bez zavedení záloh na nápojové plechovky. Ministerstvo jde ale cestou takzvané intenzifikace, tedy navyšování počtu kontejnerů na tříděný odpad. Resort proto vyjednal s firmou EKO-KOM, která je odpovědná za třídění obalů, více peněz pro obce a třídicí linky.
„Od 1. července letošního roku bude AOS EKO-KOM za každou nádobu, do které je možno třídit kovové obaly, a to bez ohledu na to, zda samostatně, nebo ve vícekomoditním sběru, vyplácet obci čtvrtletně 30 korun za nádobu. Ročně tedy získá obec navíc až 120 korun za každý veřejně přístupný kontejner umožňující třídění kovových obalů z domácnosti. Není přitom rozhodující, zda půjde o kontejner určený pouze pro kovy, nebo budou kovy sbírány s jiným materiálem,“ uvedl generální ředitel AOS EKO-KOM Zbyněk Kozel.
Ostrava nebo Jihlava už před lety zavedly třídění kovů společně s plasty do žlutých kontejnerů. Odpadá tím nutnost svozu zvláštních nádob na kovy. Pro třídicí linky je ale takový způsob třídění náročnější. EKO-KOM podle ministerstva nyní poplatek třídicím linkám zvýší z dosavadních 30 korun na 420 korun za tunu vytříděných kovů.
„Tato podpora bude zahájena od 1. července 2020, aby co nejdříve podpořila i již stávající systémy kombinovaného sběru a umožnila jejich zavedení tam, kde třídění kovů v blízkosti domácností dosud neprobíhá,“ uvedl Kozel.
Nádob pro společný sběr plastů a kovů je ostatně už nyní víc než kontejnerů určených pouze pro kovy.
„Dle dosavadních zkušeností se systém sběru kovových odpadů v kombinaci s jinými tříděnými odpady osvědčil. Aktuálně je instalováno téměř 9 tisíc nádob pro samostatný sběr kovových odpadů a více než 15 tisíc nádob pro kombinovaný sběr kovů s plasty, případně i nápojovým kartonem. A podle informací od EKO-KOM i z třídíren kombinovaný systém funguje celkem bezproblémově,“ uvedl ministr Richard Brabec.
„Zálohový systém by pomohl víc“
Společné třídění plastů a kovů je podle ekologických organizací krok správným směrem. Velká města v čele s Prahou se ostatně potýkají s narůstajícím počtem kontejnerů, které zabírají čím dál víc veřejného prostoru.
„Je to dobrá cesta, ale zálohový systém by tomu pomohl ještě mnohem víc,“ říká Daniel Vondrouš, předseda sdružení ekologických organizací Zelený kruh. Síť kontejnerů už podle něj není možné výrazně rozšířit. „Část obyvatel lze ke třídění přimět pouze finanční motivací, tedy zavedením záloh. Udělali to tak i v uvědomělejších zemích, jako je Německo,“ dodává.
Výrobci obalů platí autorizované obalové společnosti EKO-KOM poplatek za každou vyrobenou plastovou lahev nebo plechovku. Z těchto peněz potom EKO-KOM zařizuje jejich třídění. Poslanci nyní dokončují zákon o obalech, který má vyhovět evropské legislativě a který mimo jiné zvýší množství povinně recyklovaných obalů. A právě kvůli tomuto zákonu ministerstvo zvyšuje finanční podporu obcím, říká Vondrouš.
„Ministerstvo a EKO-KOM k tomu donutil zákon,“ říká Vondrouš. „Řada obcí si myslí, že nemá právo na úhradu nákladů na třídění obalů, a proto svozy kontejnerů hradí sama. To je samozřejmě špatně, protože tu povinnost vytřídit a zrecyklovat obaly má ze zákona průmysl, který musí ty náklady hradit. Část obcí si myslí, že je průmysl dotuje, že ze své dobré vůle přispívá nějaké peníze, ale ono je to naopak. Tohle s novým zákonem o obalech, doufejme, vstoupí ve známost a průmysl bude ochotnější pokrývat ty zvýšené náklady, které se zvýšenými cíli nutně přijdou,“ říká Vondrouš.
