Článek
Zneužívání majetku města nebo proplácení mezd vyššímu počtu zaměstnanců, než kolik jich v zařízení reálně pracovalo. To jsou jen některé z nesrovnalostí, které odhalily magistrátní audity zadané radní Milenou Johnovou (Praha Sobě). Kontroly následovaly poté, co na povrch vypluly problémy ústavu ve Svojšicích na Kolínsku.
Kontroloři tentokrát navštívili Centrum sociálních služeb Praha (CSSP), domov Zvíkovecká Kytička na Plzeňsku a Domov pro osoby se zdravotním postižením Kytlice na Děčínsku.
„Bohužel se ukázalo, že je to problém systémového rázu,” řekla Johnová. „K těm nejzávažnějším problémům patří neoprávněné čerpání limitů na platy. Dvě ze tří organizací měly poměrně dlouho neobsazené velké množství pozic. A finanční prostředky, které byly určeny na neexistující pracovníky, využívaly neoprávněně na odměny pro vybrané osoby, které v zařízení pracovaly,” popsala radní.
V jednom případě šlo o neoprávněné čerpání v hodnotě přes šest milionů ročně, ve druhém šlo přibližně o devět milionů ročně.
Salon a časopisy
Kromě toho se ale ve zprávách auditorů mluví o zneužívání služebních aut k osobním účelům a porušování předpisů o zadávání veřejných zakázek. Několik let například vycházel pod CSSP bez řádné smlouvy časopis, škodu auditoři vyčíslili na 24 milionů korun.
V dalším zařízení pak bez smlouvy pronajímali část budovy kosmetickému salonu, do kterého navíc z prostředků na péči pořídili vybavení za 100 tisíc korun. A to aniž by se prokázalo, že služeb salonu kdy využili klienti zařízení.
„Kromě toho kontrola odhalila neefektivní využívání prostor města. U jednoho zařízení bylo zjištěno, že je tam několik let prázdná budova, v níž vůbec nejsou klienti. To umožnilo mít nižší stav zaměstnanců a čerpat prostředky, jinak než podle pravidel,” dodala radní.
Problém se týkal Zvíkovecké Kytičky, kde vedení podle radní současně požadovalo – navzdory prázdné budově – odkoupení pozemku a výstavbu nové administrativní budovy.
„Považuji za nesmírně závažné, že zneužívání peněz se dělo na úkor těch nejzranitelnějších lidí. Audity odhalily miliony korun vyhozených v posledních letech na nevýhodných smlouvách nebo použitých na nadstandardní odměny vedoucích pracovníků. Peníze přitom měly být do poslední koruny investovány do podpory klientů nebo vráceny do městské kasy a použité na péči jinde,“ řekla radní Milena Johnová.
Další audity
Ředitel CSSP Tomáš Ján a ředitelka domova ve Zvíkovci Jana Česká podle radní rezignovali ke konci listopadu, město vedením zařízení pověřilo jiné zaměstnance a na místa vypíše výběrová řízení.
V případě domova v Kytlici zatím radní odeslala ředitelce Janě Kollmanové vytýkací dopis a navrhla jí odebrat osobní ohodnocení.
Změny ale podle Johnové vyžaduje i magistrátní kontrolní mechanismus. Úpravy projednává s ředitelkou pro sekci finanční správy majetku Zdenou Javornickou. V případě už dříve kontrolovaných Svojšic magistrát připravuje trestní oznámení na bývalého ředitele Vítězslava Formana i některé dodavatelské firmy. Jestli se k podobnému kroku rozhodne i u dalších ústavů, se ještě uvidí. Celkovou škodu ale odhaduje na desítky milionů korun.
„Pověřili jsme ředitelku magistrátu, aby prověřila trestněprávní odpovědnost. Pokud se ukáže, že tam taková odpovědnost je, tak se potom budeme bavit o dalších krocích. Neumím to ale nyní odhadnout,” dodala Johnová.
Audity ale nekončí, Praha nyní prověřuje i příspěvkové organizace působící ve zdravotnictví. Výsledky chce mít Johnová na stole do konce roku.
Na periferii
V případě zařízení sociální péče je podle ní od základu špatný i samotný systém odlehlých ústavů, které jsou mimo běžný dosah lidí i magistrátu. „Město v případech klientů s postižením vyvezlo nejohroženější skupinu obyvatel za hranice města a vlastně je nechalo bez kontroly. Myslím, že je to velká chyba, kterou Praha udělala a bohužel k tomu stále dochází: vyvážíme lidi ven a pak nekontrolujeme, co se s nimi děje. To je věc, která rozhodně musí přestat,” míní radní pro sociální politiku.
Zaměřit se proto chce na podporu sociálních služeb, které jdou za lidmi do domácího prostředí a zachovávají jejich kontakt s přirozeným prostředím. „Lidé, kteří jsou v ústavních zařízeních, jsou nejohroženější právě proto, že ztratili přirozenou kontrolu blízkých lidí,” dodává Johnová.
Pochybné praktiky v hospodaření ústavů se navíc podle Johnové velmi promítaly i do kvality péče o duševně nemocné lidi, včetně dětí.
„Už jen když si představíte, že jeden celý objekt byl prázdný a lidé byli sestěhováni do dalších dvou. Představte si tu ztrátu soukromí, ke které došlo. Místo na jednolůžkových pokojů museli být na několikalůžkových. Další problém je individualizace péče, když máte o čtvrtinu menší personál, tak se jede na minimální úrovni. Problémy jen hasíte,” popsala radní.
Na problémy se podle ní dříve nepřišlo i proto, že se do nich i pro jejich odlehlou polohu jen málokdy politici vypravili. Zatím ale neuvažuje o jejich úplném rušení. „Jde o rozvoj sítě služeb, které lidem pomohou zůstat v Praze navzdory znevýhodnění. Někteří lidé ale v mimopražských lokalitách žijí desítky let a jsou vlastně místní, nelze mluvit o rušení, musíme ale služby v Praze rozvíjet,” uzavírá.
