Článek
Dnes už proslavená dotace ve výši sto milionů korun na inovativní linku na výrobu toustového chleba pro pekárenskou divizi Agrofertu je „hvězdou“ i v auditní zprávě bruselských kontrolorů. Další se může stát zmiňovaná dotace na nový postup při výrobě dusíkatých hnojiv pro Lovochemii.
Jde o dva rozebrané příklady, kdy auditoři podporu zpochybňují.
Přispěly k tomu, že Brusel žádá o vrácení 451 milionů korun, které má poslat česká kasa té bruselské za neoprávněně vyplacené peníze koncernu premiéra Andreje Babiše. Bruselští cifršpioni krom jiného nepřistoupili na jeho argument, že Agrofert už není jeho, když ho předal do svěřenských fondů.
Kvůli bruselské zprávě, která popisuje případy dotací, jež auditoři považují za pochybné, se chystá věci zkoumat i státní zastupitelství. Nejvyšší žalobce v neděli řekl, že jeho lidé pečlivě dokument projdou. „Vyhodnotíme, zda je namístě postupovat dále… My analyzujeme, protože to, co je tam napsané, je závažné a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu.“
Andrej Babiš tento postoj zpochybnil s tím, že mu není jasný motiv žalobců, a opět upozornil, že zpráva z Bruselu je jen předběžná s řadou faktických nepřesností a Česko se k nim vyjádří.
Ale konkrétně k případům, kde auditoři zpochyňují oprávněnost podpory.
Jedním z těch podrobně popisovaných je právě dotace, kterou Pekárna Zelená louka patřící pod Penam dostala přislíbenou od Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2017. Bruselští cifršpioni ji vidí jako naprosto nepřijatelnou nejen proto, že je podle nich Andrej Babiš nadále vládcem Agrofertu, a tím pádem ve střetu zájmů.
Vadí jim také, že šla z programu na inovace a přitom absolutně inovativní není.
„Projekt, který se dá označit jako inovativní, musí na škále získat ohodnocení 6 (nová generace) nebo 5 (nová varianta), dle názoru auditorů je v tomto případě možné uvažovat maximálně o stupni čtyři, tedy kvalitativním vylepšení existujícího produktu,“ píše se ve zprávě.
Ta také uvádí, že samo ministerstvo doporučilo Agrofertu označit ve svém plánu nový chleba jako zcela novou generaci, aby byla dotace přípustná.
Co je podle kontrolorů ale ještě významnější pochybení úřadů, je fakt, že koncern už takto „inovativní“ toustový chléb dávno vyráběl. O dotaci se začalo jednat někdy v roce 2015. Tou dobou už ale naprosto stejnou technologii používal jiný závod v koncernu. Konkrétně německé pekárny Lieken, a to od roku 2013. Tudíž úředníci měli hned od počátku jakoukoliv podporu pro pekárnu spadající pod Agrofert z veřejné podpory vyloučit. Logika kontrolorů zní: Když už konsolidovaný koncern, což Agrofert je, má v jedné ze svých firem danou technologii, je nesmysl mu ji znovu financovat z veřejných zdrojů.
Případ toustového chleba a pekárny Penam však není jediný, který auditoři podrobně rozebrali.
Úplně totéž, ale v chemické divizi Agrofertu, našli totiž i u dotací pro Lovochemii.
Tato firma dostala podle výročních zpráv investiční dotace v roce 2017 ve výši 30 milionů korun a v roce 2016 dokonce 174 milionů. Z toho konkrétně 50 milionů bylo na výrobní postupy, kterých se případ týká. A jen na okraj lovosická chemička čelí v posledních letech prudkému propadu zisků. Zatímco v roce 2015 ještě zisk dosáhl téměř 300 milionů, o rok později to už bylo jen 66 milionů a v poslední zveřejněné výroční zprávě za rok 2017 je zisk na úrovni 90 milionů.
Lovochemie si zažádala dotaci na nový výrobní postup dusíkatých hnojiv. Inovativní postup měl být dán výzkumem společnosti VUCHT, což je Výzkumný ústav chemickej technologie v Bratislavě. A patří pod Agrofert. Lovochemie ovšem nezískala k postupu od VUCHT patent. Držitelem toho patentu byla slovenská společnost Duslo – další člen rodiny Agrofert. A navíc jako referenční vzorek, jak by nový postup vylepšil produkci, uváděla Lovochomie konkrétní produkt firmy Hnojivá Duslo – opět součást koncernu.
Tyto dva příklady jsou jen ukázkou z toho, co 70stránková auditorská zpráva uvádí jako pochybení českých úřadů, která jsou ve svém důsledku závažnější než samotný střet zájmů Andreje Babiše.
Dotace, které neměly být vůbec uděleny kvůli tomu, že premiér dál ovládá svůj holding, jsou vyčíslené na 280 milionů a mají se vrátit komplet. Chyby úřadů ale vyústily ve vratky za 300 milionů, což je 18 procent z udělených dotací Agrofertu. A jen díky tomu, že některé z těchto podpor se mají vrátit Bruselu už kvůli střetu zájmů, není celková suma součtem obou čísel, ale zní 451 milionů.
K auditu se vyjádřila i skupina Agrofert. Její mluvčí uvedl, že v návrhu je řada nepřesností, nepravdivých tvrzení a zavádějících interpretací. Konkrétní pochybení však zmíněna nebyla.
Co na to Babiš? Poslechněte si rozhovor pro Seznam:
Téměř osm minut s Andrejem Babišem. Co říká na audit.Video: Seznam Zprávy
