Článek
Plat řadového poslance a senátora by za současného zákonného stavu mohl příští rok vzrůst o 5500 korun na 96 300 korun hrubého měsíčně. Nutno dodat, že málokterý poslanec má jen základní plat, pobírají příplatky například za to, že jsou součástí některého ze sněmovních výborů či komisí.
Vyplývá to z výpočtu ČTK z předběžného údaje Českého statistického úřadu o průměrné hrubé měsíční nominální mzdě na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za loňský rok, od níž by se měly platy vrcholných politiků od ledna odvíjet. Jejich odměny by se proti letošku zvýšili zhruba o šest až 6,1 procenta.
Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi, jinak by stouply zhruba o devět procent. Menšinová vláda ANO a ČSSD nyní těsně před sněmovními volbami v novele navrhla, aby se odměny zákonodárců, členů vlády a prezidenta nezvyšovaly ani dalších pět let. Poslanci by se měli zabývat předlohou na mimořádné schůzi začátkem října.
Pokud by návrh nebyl přijat a postupovalo by se podle zákona v nynější podobě, prezident by bral od příštího roku podle výpočtu z předběžného údaje statistiků 321 000 korun a ministři 183 700 korun měsíčně, stejně jako místopředsedové parlamentních komor. Jednalo by se o zvýšení o 18 300 korun a 10 500 korun.
Premiér a předsedové obou parlamentních komor by si mohli měsíčně přijít na 258 600 korun, zvýšení proti letošku by představovalo 14 800 korun. Předsedové parlamentních výborů, komisí a delegací by si polepšili o 7800 korun na 135 600 korun.
Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů (v Kč)
| Funkcionář | 2011-2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020-2021 | 2022 za nynějšího zákonného stavu (předběžný údaj) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Prezident | 186 300 | 204 600 | 219 000 | 236 700 | 252 800 | 274 500 | 302 700 | 321 000 |
| Předseda parlamentní komory a premiér | 150 100 | 164 800 | 176 400 | 190 700 | 203 600 | 221 200 | 243 800 | 258 600 |
| Místopředseda vlády | 128 900 | 141 500 | 151 500 | 163 700 | 174 800 | 189 900 | 209 400 | 222 000 |
| Místopředseda parlamentní komory a ministr | 106 600 | 117 100 | 125 300 | 135 500 | 144 700 | 157 100 | 173 200 | 183 700 |
| Předseda parlamentního výboru, komise a delegace | 78 700 | 86 400 | 92 500 | 100 000 | 106 700 | 115 900 | 127 800 | 135 600 |
| Poslanec a senátor | 55 900 | 61 400 | 65 700 | 71 000 | 75 900 | 82 400 | 90 800 | 96 300 |
Zdroj: ČTK
Od průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v celém hospodářství se mají platy ústavních činitelů odvíjet podle platného zákona příští rok poprvé. Dosud obecně závisely na platech v nepodnikatelské sféře.
Loňská průměrná mzda v celém hospodářství činila podle předběžného údaje statistického úřadu 35 662 korun. Platy se vypočítávají z takzvané platové základny, která je součinem průměrné mzdy vždy za předminulý rok a koeficientu 2,5. Přesnou výši platové základny zveřejňuje koncem roku ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle výpočtu ČTK by za nynějšího zákonného stavu předběžně činila 89 155 korun proti 84 060 korunám pro letošek.
Vzrostou nejen platy, ale i náhrady
Politikům by s platy vzrostly i měsíční náhrady. Například prezident by měl zvláštní víceúčelovou paušální náhradu 298 700 korun. Paušální náhrada premiéra by činila 33 000 korun a ministra 26 800 korun.
V případě poslanců a senátorů by se paušální náhrada na stravné a reprezentaci zvýšila z letošních 13 500 korun na 14 300 korun, na cestovních náhradách by měli podle vzdálenosti bydliště až 53 500 korun. Víceúčelová paušální náhrada předsedy parlamentní komory by činila 51 800 korun.
Vláda nyní přišla s návrhem, aby platová základna pro vrcholné politiky zůstala pro léta 2022 až 2026 na letošní úrovni, jejich měsíční odměny a náhrady by tedy nerostly. Celkovou úsporu kabinet odhadl na 727 milionů korun.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) ve svém stanovisku jako předsedkyně Legislativní rady vlády předlohu podpořila. Poznamenala však, že opakovaně zaváděné dočasné platové restrikce by měly být spíše mimořádným zásahem zákonodárce do této oblasti.
Do budoucna by bylo podle Benešové vhodné řešit odměňování představitelů státní moci koncepčně. Poukazuje na to, že ukončení zmrazení platů je spojeno s jejich skokovým navýšením, což potom vyvolává pokusy o další restrikce. Řešením by mohlo být například stanovení maximálního meziročního nárůstu platů, které by jejich skokové zvyšování omezilo, napsala.
