Článek
Na jedné straně dala vláda novou pravomoc hejtmanům a pražskému primátorovi povolávat do přetížených nemocnic lékaře a zdravotníky, na druhé příliš neumí pracovat s dobrovolnými nabídkami – například od asociace českých hospiců nebo Českého červeného kříže.
Lékaře sice nezastoupí, ale tvrdí, že dokážou převzít péči o řadu pacientů, a lékaři a hlavně zdravotní sestry by se tak mohly věnovat těm s covidem.
Právě chuť pomáhat je přitom ze zkušeností oslovených krajů klíčová. Například Karlovarský kraj povolával už během února lázeňské sestry. Z vytipovaných 111 osob se podařilo získat 20 lidí, kteří tamní nemocnice posílili.
„Nemůžou to odmítnout, ale jsou podle zákona stanovené podmínky, které musíme respektovat. Třeba když jsou to samoživitelky, nebo když jsou lidé nemocní, nebo v karanténě,“ popisuje Jana Pavlíková, mluvčí Karlovarského kraje, zkušenost z předešlého měsíce.
Ve čtvrtek v Karlovarském kraji začali oslovovat nemocnice, kolik lékařů a sester potřebují, a následně počítají s tím, že budou zkoušet povolávat lidi z ambulantní péče.
Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) rovnou mluví o tom, že je potřeba postupovat tak, že se s lékaři či sestrami domluví a až poté se povolají.
„Pakliže jsme nebyli s lidmi domluveni, tak to nemělo ani smysl tlačit nebo lámat přes koleno. Nepředpokládám, že by to teď bylo jiné,“ shrnuje podzimní zkušenost s povoláváním mediků Petra Pecková. Ta zase vysvětluje, že součástí pracovního příkazu je i poučení, že je možné se povolání vyhnout, pokud daný člověk žije například v jedné domácnosti s osobou, kterou by tím mohl ohrozit, nebo pokud to jeho zdravotní stav nedovoluje.
A dodává, že každý kraj smí povolat jen lidi, kteří mají na jeho území nahlášený trvalý pobyt.
Z prvních reakcí nemocnic, které ještě nejsou finální, bude Středočeský kraj potřebovat nejméně 20 lékařů a 50 zdravotních sester.
Plzeňský kraj, kde jsou nemocnice na hraně svých možností už dva týdny, začal během dne obesílat konkrétní ambulantní specialisty s prosbou o spolupráci. „Předpokládáme, že nějaká pomoc z jejich strany bude, a na základě toho budeme s šéfem krajské lékařské komory řešit další postupy, jestli někoho vyzvat, nebo nevyzvat,“ popisuje další postup Eva Mertlová, mluvčí Plzeňského kraje.
Personálně to není slavné, hlásí plastici
Kromě specialistů z ambulantní péče mohou hejtmani povolávat i lékaře a zdravotníky z takzvané jednodenní péče. Tam patří například i kliniky plastické chirurgie. Například středočeská hejtmanka Petra Pecková o možnosti povolat i tyto chirurgy přemýšlí.
Oslovení vedoucí plastických klinik pro Seznam Zprávy uvedli, že volnými kapacitami příliš neoplývají. „Museli by udělat nějaký plán a podle toho jsem schopen se k němu vyjádřit. Určitě nejsme specializovaní na těžké pacienty,“ řekl Roman Kufa, vedoucí lékař a jednatel Perfect Clinic.
„To, co by u nás hledali, by nenašli, obávám se, že to ale nevědí, protože netuší, jakým způsobem fungují tyto kliniky,“ reagovala Jitka Cíchová, jednatelka Kliniky Laser Esthetic, podle které to ani v plastických ordinacích není personálně „slavné“.
K středečnímu návrhu lékaře a poslance za KDU-ČSL Víta Kaňkovského, že by šlo využívat i lůžkové kapacity v jednodenní péči, jsou plastické kliniky ještě více skeptické.
„Představit si lze všechno, pokud je výjimečná situace a krize, ale třeba na naší klinice bychom to v současné době personálně neustáli. To je nonstop 24hodinová péče zdravotnického personálu a my na to opravdu teď skutečně nemáme,“ vysvětluje Jitka Cíchová.
Nabídka na stole, která nestála za odpověď
Naproti tomu Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče nabízí své kapacity od druhé poloviny října.
„Ministru zdravotnictví jsem nestál ani za odpověď. A zdravotní pojišťovny nám odpověděly v tom duchu, ať si to necháme, že nic takového nepotřebují,“ líčí Robert Huneš, prezident asociace, který otevřeně říká, že je rozzlobený, ale nabídka je dál platná.
„Musíme pomoci. Předpokládám, že tam, kde ty volné kapacity jsou, tak rádi pomůžeme,“ vysvětluje Huneš s tím, že v hospicech by se na vysoké úrovni zvládl postarat o necovidové pacienty, kteří se doléčují například po infarktech či mozkových příhodách. Zdravotní personál v nemocnicích by se tak mohl soustředit především na covidové pacienty.
Připravený pomoci je i Český červený kříž, který podle tamního prezidenta Marka Jukla vycvičil zhruba tři tisíce dobrovolníků a je schopný vysílat takzvané mobilní týmy. Takový má podle jeho slov pomáhat v Karlovarském kraji.
„Krajští koordinátoři by měli prostřednictvím ministerstva vědět, že se mohou na nás obracet,“ říká Marek Jukl.
